„Neměla jsem předtím žádné potíže a toto onemocnění je zákeřné hlavně tím, že nebolí. Když se na něj přijde, je to jako blesk z čistého nebe. Uvědomila jsem si, že i velmi mladá bych na to mohla umřít,“ vypráví paní Hana.

Doma o nemoci nikomu neřekla. Nezavolala ani své matce, se kterou má velmi blízký vztah. Chtěla mít zákrok za sebou a pak teprve informovat blízké. „Chovala se statečně a pragmaticky, což není úplně typické. Některé ženy jdoucí na konizaci myslí na nejhorší a pomalu už sepisují závěť. Je potřeba říci, že to není nutné, pomoc existuje,“ říká gynekolog Michal Mihula, který Hance zákrok provedl.

Ročně lékaři v České republice diagnostikují 1100 až 1200 nových případů rakoviny děložního čípku. Asi 400 žen této nemoci každoročně podlehne.

Paní Orságová neváhala, odmítla biopsii a během dvou týdnů podstoupila konizaci (při zákroku se vytne postižená tkáň). Tím byly odstraněny předrakovinové léze, které by se pravděpodobně změnily v nádor.

„Konizace se žádná žena nemusí bát. Příjemný okamžik to není, ale samozřejmě stojí za to jej překonat. Já si myslím, že když vám zubař vrtá zub, je to horší,“ hodnotí zákrok Hana Orságová.

Paradoxně až po úspěšném zákroku na ni všechno dolehlo. „Seděla jsem doma a plakala. Uvažovala jsem, co mne čeká, zda budu moci znovu otěhotnět nebo jestli se nemoc nemůže vrátit. A pak přišly výčitky, zda jsem něco neudělala špatně.“

Pravidelné preventivní prohlídky jsou důležité

Doktor Mihula paní Hanu uklidnil a ujistil ji, že se není čeho bát. Jediné, co bude potřeba, jsou pravidelné prohlídky a sledování zdravotního stavu. Samotný virus HPV, který za rozvinutí přednádorového stavu mohl, totiž ani po konizaci z těla nemusí zmizet. Lékaři ošetřují pouze projevy nákazy – kromě předrakovinových lézí či rovnou nádorů to u některých typů HPV mohou být i genitální bradavice nebo papilomy v krku. Ale proti viru samotnému neexistuje lék, musí jej porazit imunitní systém těla.

Paní Hana toužila po velké rodině a dalším dítěti. Doktoři jí ale doporučili, aby si dala na čas a počkala alespoň půl roku. „Jenže my přesto do pěti měsíců stihli počít děťátko,“ směje se mladá žena. „Donosila jsem ho a porodila jen s malým předstihem, i když bylo těhotenství považováno za rizikové. Dítě pouze muselo na svět císařským řezem. Bylo v děloze uložené v poloze koncem pánevním.“

Narodil se syn, a tak dcera paní Hany dostala mladšího bratra. „Od začátku vím, že dceru dám očkovat proti HPV. Mluvím o této problematice také s kamarádkami a známými a úplně se děsím, když mi řeknou, že třeba tři roky nebyly na preventivní prohlídce u gynekologa! Každému vysvětluji, jak moc je to důležité. Že je potřeba se ptát, zajímat se o svůj stav. Jedině tak si totiž člověk může zachránit život,“ zakončuje paní Hana.

Prevencí je očkování a screening
Základními nástroji prevence jsou očkování (primární prevence – předchází už nákaze HPV) a screening (sekundární prevence – vyhledávání a odstraňování vzniklých prekanceróz a nádorů). V České republice jsou plošné programy v rámci primární i sekundární prevence. Ženy mají zdarma screening rakoviny děložního čípku v podobě pravidelných prohlídek u svého gynekologa. Přestože se účast na sceeningu v posledních letech podařilo výrazně zvýšit, v České republice se nedosahuje výsledků jako v zemích západní Evropy. Na prohlídky pravidelně chodí jen každá druhá žena.
Bohužel jen 50 % rodičů zatím nechává své dcery očkovat ve věku 13 let, kdy jim základní cenu očkování hradí zdravotní pojišťovny. Mohou tak mít bezplatně bivalentní vakcínu Cervarix chránící proti HPV typů 16 a 18 anebo za příplatek v řádu stokorun kvadrivalentní vakcínu Silgard, jež je zaměřena proti HPV typů 6, 11, 16 a 18, a má tedy působnost proti širšímu spektru onemocnění. Papilomaviry typů 6 a 11 mají na svědomí genitální bradavice či papilomatózu hrtanu.