"Dnešní generace třicátníků a čtyřicátníků je melanomem nejvíce ohroženou skupinou obyvatelstva. Prožívala totiž dětství v době, kdy se o rizicích slunění moc nemluvilo a navíc nebyly k dispozici kvalitní ochranné krémy. Neznamená to ale vůbec, že těm, kteří se opékají na slunci až od plnoletosti, žádné nebezpečí nehrozí.

Přestože většina melanomů vzniká na zdravé kůži, zhruba třicet procent z nich se vyvine z pigmentové névy. Neškodné mateřské znaménko se tedy může v podstatě kdykoli zvrhnout v melanom," uvádí prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., z Dermatovenerologické kliniky FN v Praze na Královských Vinohradech.

Pohled na ozónovou díru se změnil

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století bylo snědé opálené tělo symbolem krásy a elegance. Snědá kůže nebyla tehdy jen přitažlivá, byla i známkou zdravého životního stylu. Také lékařské objevy dokazovaly, že slunce má příznivý vliv na léčbu některých nemocí. Jenže od té doby se mnohé změnilo. Ozónová díra není jen neškodným strašákem, který se nás netýká. Právě neustálé ztenčování ozónu je hlavním viníkem toho, že se z opalování stal hazard.

Chrání nás melanin

Každý z nás má již od dětství k dispozici jakýsi sluneční kapitál. V těle máme určité množství hnědého kožního pigmentu melaninu, který nás chrání proti agresivnímu ultrafialovému záření. Záleží jen na nás, jak s ním naložíme.

"UV záření má kromě prospěšných účinků rovněž řadu těch nežádoucích. Začínají spálením kůže po dlouhém, zejména prvním nárazovém opalování.

Mnohdy se objeví tzv. solární dermatitida, která může dokonce skončit jako zhoubný kožní nádor - spinaliom či melanom. Reakce pokožky může být navíc umocněna některými léky, např. antibiotiky, léky na vysoký tlak, na uklidnění či proti zánětům.

Ani místně používané masti, gely, kosmetické přípavky a třeba parfémy kůži zrovna neprospějí, stejně jako chemikálie - dehet, bergamotový olej, ropné přípravky a rostlinné šťávy. Dlouhodobé působení UV záření proto může na kůži vyvolat chronické změny, které jsou do jisté míry už nevratné.

Jedná se třeba o stárnutí kůže či narušení obranyschopnosti, které se později podílí na rozvoji rakoviny kůže. Je třeba si uvědomit, že více než polovina všech nových rakovinných onemocnění se týká kůže. A dvě třetiny z nich můžou mít podle kožních lékařů přímou souvislost s opalováním," uvádí profesor Arenberger.

Koncentrace se mění

Za zvýšený počet kožních nádorů nemůže jen slunění, ale především činnost lidí, která po desetiletí narušuje ozónový obal kolem země.

Koncentrace ozónu se mění ze dne na den. V závislosti na počasí rozhoduje o tom, kolik škodlivého záření (hlavně UVB) bude prostupovat až na zemský povrch.

Citlivější jedinci by tedy měli svůj pobyt na slunci přizpůsobit stavu ozónové vrstvy. Bylo totiž zjištěno, že snížení atmosférického ozónu o jedno procento odpovídá zvýšení výskytu karcinomů kůže (s výjimkou melanomu) o 2,7 procenta.