Je to onemocnění způsobené přecitlivělostí organismu na alergizující bílkoviny, které jsou na povrchu pylových zrn. Zrnka pylu roznáší vítr nebo hmyz do velké vzdálenosti. Alergici proto reagují na i na rostliny, které se v místě jejich bydliště či pracoviště vůbec nevyskytují. Počty nemocných stále rostou

Každý třetí člověk v ČR je atopik (má vrozenou dispozici k alergické reakci), každý čtvrtý už nějakou alergií trpí. Naše údaje odpovídají i situaci ve světě. Řada lidí ale neví, že k tomuto onemocnění má sklony, protože se zatím nedostali do nepříznivé situace. Období latence může být různě dlouhé, a to navzdory tomu, že je postižený alergikem již dlouho. Onemocnění totiž čeká jen na vhodnou příležitost.

Protože k onemocnění jsou genetické dispozice, měli by si dávat pozor hlavně lidé, kteří mají alergika v rodině. Jestliže je jeden z rodičů alergik, zvětšuje se riziko, že onemocnění propukne i u nás, o čtyřicet procent. Když jsou postižení oba, zvyšuje se na 60 %.

Nesmí se podcenit

Mnozí pacienti nejdou k lékaři, protože rýma, kýchání nebo zánět spojivek nejsou z jejich hlediska dostatečným důvodem pro jeho návštěvu. Léčí se sami a léčbu obvykle zahájí až tehdy, když obtíže propuknou naplno.

S alergií ale není radno si zahrávat. Kromě těchto potíží může ale pylová alergie napodobit i záněty horních cest dýchacích. Vracejí se záněty hltanu, záněty hrtanu, kašel. Prostě člověk má dojem, že je stále nachlazen. Potíže se postupem času stávají chronickými. Může se objevit ekzém, chronická kopřivka, či dokonce bronchiální astma.

"Situace se ale dál komplikuje i tím, že sliznice alergika jsou vnímavější k dalším infekcím. Opakují se záněty dýchacích cest, které prohlubují chronický alergický zánět a narušují slizniční obranu organismu. Rozvine se začarovaný kruh a zdravotní problémy jsou stále větší. Stav se ještě zhoršuje opakovaným stykem s alergenem. To vyvolá samozřejmě reakci imunitního systému a situace může dojít až tak daleko, že dojde k poškození funkce či dokonce k poškození tkání v různých orgánech," uvádí MUDr. Sausen Sládková, alergoložka z Prahy.

Onemocnění se musí léčit

"Pacient by měl navštívit odborníka - alergologa, který s ním rozebere jeho osobní data. Lékaře budou zajímat informace o výskytu alergie v rodině, jeho zvyky a způsob života, prostředí, ve kterém pobývá - domov, škola, práce. Je třeba také vědět, jak se pacient stravuje a zda má nějaká další onemocnění. Nemocný podstoupí kožní testy, které nejčastěji spočívají v tom, že se kapka alergenu zatlačí do kůže a po 15 až 20 minutách se zhodnotí vzniklá kožní reakce. Poměrně často se také vyšetřuje krev, tím se prokáže výskyt specifických alergických protilátek," dodává dr. Sládková.

Teprve pak se dá stanovit léčba, která je zcela individuální, přesně podle potřeb nemocného. Alergolog také doporučí vhodné léky - tablety, spreje, kapky, obklady nebo masti. V současné době jsou k dispozici léky (antihistaminika II. generace), které mají rychlejší nástup, prodlouženou dobu účinků a podávají se jednou denně. Nepronikají do nervové soustavy, a proto téměř nemají žádné tlumicí účinky. Je třeba počítat také s tím, že léčení bude dlouhodobé.