„Jodový deficit v těhotenství nebo v raném věku dítěte může způsobit špatný vývoj centrální nervové soustavy a nižší IQ. U dětí i dospělých se nedostatek jódu promítne v únavě a neschopnosti soustředit se. Oslabuje imunitu a přispívá k mnoha onemocněním včetně některých rakovinových nádorů. Navíc může mít za následek deprese a poruchy plodnosti u obou pohlaví,“ upozorňuje výživová specialistka Zuzana Hlinecká.

„Naopak správný příjem jódu napomáhá k celkovému zdraví organismu, vitalitě pokožky, vlasů i nehtů a lepšímu spalování tuků,“ dodává Hlinecká.

Zdroje jódu

Nejvíce jódu obsahují mořské ryby a mořské řasy. Jódem se obohacuje sůl, kterou používá každá domácnost a také krmivo užitkových zvířat, což zajišťuje obsah jódu v mléce a mléčných výrobcích. Existují i nejrůznější doplňky stravy s biologicky aktivním jódem, které lékaři doporučují zejména těhotným ženám.

Spotřeba jódu v lidském těle se odvíjí od aktivity jedinců. Čím aktivnější způsob života, tím větší je jeho spotřeba.

V současnosti se doporučená denní dávka pro dospělého člověka pohybuje kolem 200 mikrogramů denně, což je čtyřikrát více než před šedesáti lety a nejméně dvakrát více, než přijme v potravě běžný Čech.