„Použité způsoby označování nás nesmějí uvádět v omyl. Hlavně pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, identitu, vlastnosti, složení množství, trvanlivost, původ nebo vznik, způsob výroby či získávání,“ objasňuje Ing. Jiří Kopáček, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského v rámci projektu Bílé plus.

Podle platné legislativy by měly být analogické výrobky prodávány odděleně od mléčných výrobků nebo alespoň regály s nimi náležitě označeny. Chyb se ale často dopouští obchodníci při podpoře prodeje, např. v letákových akcích.

„Jihočeské „AB“ není máslo, ale směsný roztíratelný tuk. „Javor“ není tavený sýr, protože obsahuje rostlinný tuk. Použitý název „Máslíčko“ u směsného roztíratelného tuku je lživý a klamavý,“ uvádí vše na pravou míru odborník.

Taktéž například produkty Vintíř, Rodinka, Hit nejsou tavenými sýry, protože výrobky obsahují nemléčnou složku - rostlinný tuk.

Není sýr jako sýr.

FOTO: Blair Gable, Reuters

„Jsou to tedy analogické produkty, které se mohou označit pouze jako „tavený výrobek“, „potravinářský tavený výrobek“, „tavené plátky“ či „tavený krém“. V zásadě se tedy nesmí použít vyhrazený mléčný termín „sýr“ nebo „sýrový“.“

Za analogické produkty lze taktéž považovat Dvorecký eidam (tepelně zpracovaný výrobek s rostlinným tukem), který už svým názvem "eidam" má evidentně zmást spotřebitele, že se jedná o sýr, ale i Lidový smažák, jehož název evokuje sýr, ve skutečnosti jde o výrobek z rostlinných tuků apod.

Rostlinné tuky jsou především levnější

Výrobky s rostlinnými tuky obvykle nejsou zdravotně závadné. Produkt jako takový především zlevňují a samozřejmě lidskému organismu nedodávají stejné výživové hodnoty jako poctivé mléčné výrobky.

„Obsahují-li např. tukovou složku rostlinného původu, pak mají oproti mléčným výrobkům vyšší podíl nenasycených mastných kyselin, které jsou prospěšné např. u nemocných s kardiovaskulárními onemocněními,“ vysvětluje odborník.

Jiná může být jejich chuť a například u másla snadnější roztíratelnost.

Všechny výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti.

Všechny výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti.

FOTO: www.bileplus.cz

Některé analogické produkty mohou obsahovat i zdraví prospěšné fytosteroly. „Ty mají významné biologické funkce jako strukturní složka buněčných membrán a jejich význam pro naše zdraví souvisí s jejich preventivním působením především proti kardiovaskulárním onemocněním. Pokud jsou konzumovány v dostatečném množství, mohou příznivě ovlivnit hladinu celkového a LDL - cholesterolu v plasmě,“ uvádí expert.

Jak tedy poznat kvalitní mléčné výrobky?

Především čtením etiket a nikdy neopomenout pohlédnout na složení výrobku.

Všechny výrobky živočišného původu navíc musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti.

Český výrobek je v tomto případě označen kódem země CZ a číslem výrobního závodu.

Identifikační označení výrobků živočišného původu označuje skutečnost, že výrobek byl vyroben v podniku, který splňuje hygienické požadavky pro výrobu potravin živočišného původu.

Teplota pro úschovu a prodej mléčných výrobků musí být 4 – 8 °C.

Pokud kupujete zahraniční výrobky, upřednostňujte zboží od renomovaných výrobců. Ve všech případech nákupu dovozových výrobků je třeba vždy sledovat, aby na jejich obalech bylo odpovídající označení v českém jazyce. I zde musí být vždy uvedena veterinární značka zdravotní nezávadnosti, ze které je možné podle kódu země vyčíst původ zboží,“ uzavírá Ing. Jiří Kopáček, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského.