"Máme za sebou teprve první krůčky," říká ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, profesorka Eva Syková.

Vysvětluje, že kmenové buňky má každý ve svém těle celý život. Jsou to například nezralé buňky kostní dřeně. "Jestliže, velice zjednodušeně řečeno, tyto kmenové buňky dopravíme na poškozené místo v těle, mohou se tam z nich vyvinout například buňky chrupavky, jater, plic nebo jiného orgánu, dokonce i buňky nervové," říká profesorka Syková. Věc ale zdaleka není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá.

Patříme ke světové špičce

První dostal kmenové buňky ing. Jaroslav Brom z maličké osady Lhůty nedaleko Čáslavi. Byl po infarktu a lékaři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kam ho záchranka přivezla, mu tuto možnost nabídli. Neodmítl. Dnes se mu daří dobře.

Jen měsíc po ing. Bromovi dostal kmenové buňky poprvé i pacient s vážně poraněnou míchou. Dvacetiletý mladík skočil do vody a totálně ochrnul. Pacient je nyní v rehabilitačním ústavu, zlepšuje se, ale zda toto zlepšení může být výsledkem působení kmenových buněk kostní dřeně, ještě také není jasné.

"Pacientů máme teprve několik, a nemůžeme proto ještě dělat žádné závěry o případné úspěšnosti této léčby," říká profesorka Syková.

Kmenové buňky dosud v ČR dostalo sedm pacientů s poraněnou míchou a dvacet po infarktu. Čeští lékaři zákroky provedli jako jedni z prvních na světě. Pouze deset vyspělých zemí se může pochlubit, že něco takového umějí. Jak úspěšné tyto zákroky budou, se pozná až za několik měsíců, možná let.

Profesor Michael Aschermann, přednosta kliniky, kde kmenové buňky do srdce dostal inženýr Brom, opatrně vysvětluje: "Zatím víme, že u některých nemocných došlo k významnému zlepšení, které bychom u standardní léčby neočekávali, u jednoho nemocného ke zlepšení nedošlo." Když se metoda ujme, nebude pro všechny, kdo prodělali infarkt. Přesto ročně by mohla pomoci asi tisícovce nemocných.

Mohou pomoci klony

O kmenových buňkách se znovu s nadšením hovoří poté, co se jihokorejským vědcům v únoru letošního roku poprvé podařilo naklonovat živý lidský zárodek. Tvrdí, že z takových kopií by bylo možné získat účinné kmenové buňky. I tady je však věda zatím na samém začátku. Profesorka Syková soudí, že kmenové buňky kostní dřeně patrně mají jiné vlastnosti než ty embryonální. Které budou pro člověka vhodnější, je rovněž velkou neznámou. Terapie oběma, tedy embryonálními a z kostní dřeně pacienta, se teprve musí srovnat.

Zatím se ví, že když lékaři odeberou pacientovi buňky z jeho vlastní kostní dřeně, je pacient sám sobě dárcem, a tak odpadají problémy s negativní imunitní odpovědí organismu. Pacient nemusí podstoupit potlačení imunity před zákrokem a pak se obávat infekcí, jako když tělo má přijmout cizí orgán.

Čeští vědci mají světové úspěchy i na poli lidských embryonálních buněk. Na pracovišti Ústavu experimentální medicíny v Brně se kolektivu dr. Dvořáka podařilo založit vlastní linii embryonálních kmenových buněk. Zařadili se tak k absolutní světové špičce.

Zatím tuto linii mají pouze v USA, Austrálii, Izraeli, Švédsku, Singapuru a Koreji. Práci jim však ztěžuje nedostatek peněz. Zatímco svět na výzkum kmenových buněk vydává miliardy dolarů, v ČR je problém najít několik miliónů korun na vybudování klinických laboratoří a banky kmenových buněk. Vědci říkají, je to velká škoda, protože tak můžeme ztratit krok se světem.