Elisabetta Palagiová, zooložka Muzea přírodní historie univerzity v italské Pise, uvádí, že  lidé víc zívají, když jsou v nějaké skupině, než když jsou sami.

Zívnutí, které je přítomné u bezpočtu živočichů, je nakažlivé jen mezi těmi druhy, které mají pokročilejší inteligenci. U těch se vyvinulo ve způsob komunikace. A ještě konkrétněji - zívnutí v reakci na jiného zívajícího je projevem empatie, tvrdí Palagiová.

Sledováním zívacích zvyků jak u lidí, tak u šimpanzů bonobo, tým zooložky Palagiové zjistil, že čím bližší byl vztah jednotlivce vůči zívajícímu, tím pravděpodobnější bylo, že rovněž zívne. Tudíž zívnutí blízkých příbuzných bude nakažlivější než u jen nedávno získaných známých či úplných cizinců, uzavírá studie.