Nepříjemné reakce na chlad a mráz dokážou pěkně potrápit

Nemusí vás zrovna přepadnout chřipka nebo angína, tedy nemoci, které se v zimním období, zvláště při přechodech z tepla do zimy či opačně, často přímo nabízejí. V této části roku, především při větších mrazech, se mnozí z nás mohou setkat i s neobvyklými reakcemi na chlad a mráz, které ve výsledku dokážou velmi nepěkně potrápit.

Chladová alergie se často objevuje po kontaktu pokožky se studeným vzduchem, vodou, ale třeba i studeným nápojem či jídlem. Projevuje se nejčastěji vodovou rýmou. Častými příznaky alergie na chlad jsou otoky částí těla, které nejsou dostatečně zakryty oblečením (obličej, ruce). V horším případě se může dostavit i velmi nepříjemná svědivá kopřivka na uvedených místech, někdy i všude po těle.

Projevuje se tvorbou kopřivkových pupínků, které vyvolávají chladné předměty, led, studená voda, ale také chladný vítr. Někdy se kopřivka objevuje i následkem rychlého přestupu ze zimy do tepla, který tělo nedokáže tak rychle regulovat. Výsev se objeví většinou do půl hodiny, projevy odeznívají za hodinu až dvě, záleží na rozsahu. Při vzácné tzv. reflexní chladové kopřivce může dojít k celkové anafylaktické reakci, šoku.

Nastydnutí je většinou záležitostí virové infekce. V zimě vás může potkat ale i bez virů, a to když budete vyvíjet větší fyzickou aktivitu v chladném, či přímo mrazivém počasí nebo při silném větru.

Návštěva horských oblastí v zimě nemusí být jen rájem pro lyžaře a ostatní milovníky zimních sportů, je to i místo doporučované astmatikům či alergikům. I tady se můžete ale setkat s nepříjemnostmi, které mnohdy trápí i jinak zdravou část populace - jde o tzv. lyžařské astma.

Lidem mnohdy vadí vdechování studeného vzduchu, což může vyvolat stažení průdušek jako reakci na chlad. Tento typ astmatu souvisí se zvýšenou fyzickou námahou v mrazivém ovzduší, vysvětlují odborníci z národní zdravotnické asociace pro server Health.

Rozhodně nepatří mezi neobvyklé komplikace, ba naopak, můžete k nim přijít dřív, než si myslíte. Důsledkem bývají často vážné zdravotní následky.

Omrzliny jsou vlastně důsledkem dehydratace v zimě. Lidské tělo je převážně tvořeno z vody. V mrazivém počasí se v buňkách i mimo ně tvoří krystalky ledu, které poškozují cévní stěny. Tím dochází k odvodňování buněk, následně pak k jejich poškození.

Pokud u sebe nebo někoho v okolí zjistíte, že má omrzliny, můžete vhodnou první pomocí zmírnit případné následky. Informace o první pomoci na www.prvni-pomoc.com/omrzliny.

V zimním období platí jednoduché pravidlo. Užívejte si, ale nepřehánějte to s fyzickou námahou. I v zimě dodržujte pravidelný pitný režim, tekutiny doplňujte průběžně během dne, doporučují se vlažné nápoje, ne horké.

Pečujte o pokožku. Už jen při přechodech z tepla do zimy je kůže extrémně namáhána a vystavována nepříjemným vlivům, bývá tak často popraskaná, suchá, objevují se ekzémy. Vhodný krém by tak měl být nedílnou součástí zimní výbavy, kamkoli se vydáte.

Podstatnou roli hraje také správné oblékání. Vrstvěte šatstvo, nikdy nezapomínejte na pořádnou pokrývku hlavy, teplé obutí a také rukavice.

Neméně důležitou prevencí je i podpora obranyschopnosti. Dodávejte tělu potřebné minerály a vitamíny, dopřávejte si potraviny bohaté na antioxidanty.