Pozor na pití piva, zvyšuje riziko rakoviny, tvrdí autoři několika lékařských výzkumů z poslední doby. Jejich oponenti z vědeckých i lékařských kruhů naopak poukazují na to, že polyfenoly, které pivo obsahuje, nás před zhoubnými nádory pomáhají chránit. Kdo z nich má pravdu?

Gastroenterolog MUDr. Petr Mareček se to snažil vysvětlit na Prvním semináři o vlivu alkoholu na lidské zdraví, který se konal v Humpolci. Všiml si tam například nejnovějšího dánského výzkumu. Podle dánských vědců hrozí lidem, kteří pijí víc než dvě třetinky denně, 3,5krát vyšší riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku.

"Když se však na tuto a další studie podíváte podrobněji, zjistíte, že sice zkoumají, jaké množství alkoholu vypila vybraná skupina lidí denně a jak často se u nich vyskytl počet nádorů, ale vesměs nedostatečně zohledňují, co tito lidé jedí a jak žijí," řekl doktor Mareček.

Tedy jestli:

  • kouří;
  • jak zdravou jedí stravu (kolik živočišných tuků a kolik ovoce i zeleniny);
  • zda se věnují aktivnímu pohybu nebo ne;
  • jak velké stresy prožívají, jak je kompenzují atd.

"Je jasné, že udělat takovou studii by bylo velice náročné a drahé," dodává doktor Mareček. "Ale teprve tehdy bychom byli schopní se značnou přesností určit, jestli se pití piva nějak podílí na zvýšeném riziku karcinomu tlustého střeva a konečníku, nebo ne. Případně by nám to pomohlo určit množství, které je ještě bezpečné."

Mistři světa v pití i v rakovině

V pití piva držíme bezkonkurenční světový primát: přes 160 l na hlavu za rok. Tedy téměř půllitr piva denně na občana včetně kojenců. Svým způsobem přispívají k tomuto rekordu i specialisté z recesistické horské pivní záchranky, kteří se po stezkách Jeseníků pohybují s 60kilovými pivními soudky v batohu na zádech a zachraňují turisty od smrti žízní.

Podobný světový primát však držíme také v počtu případů rakoviny tlustého střeva a konečníku. Proto u nás před léty proběhl výzkum, který zkoumal možnou souvislost. Nedokázal ji. Ze stejných důvodů, o kterých už byla řeč.

Ministr rekordmanem

Není jasné, jestli německý ministr hospodářství a práce Wolfgang Clement pije pivo proto, že věří, že zvyšuje IQ. (U mužů v průměru o 3,3 bodu, u žen o 2,5 bodu - snaží se to alespoň dokázat rakouští výzkumníci.) Ne pokaždé ho však pije umírněně. Na loňských slavnostech v Kolíně nad Rýnem vyhrál soutěž pivních sprintérů: zvládl zhltnout vítězný půllitr za neuvěřitelných 1,5 vteřiny.

Kolik piva vypil při výzkumu tým vědců z univerzity v Lutychu, nevíme, ale víme, co prokázal. Polyfenoly obsažené v chmelu mohou být prevencí proti rakovině. Není to zdaleka jediná práce, která dokazuje, že polyfenoly v pivě snižují díky svým antioxidačním účinkům riziko rakoviny.

"Je však třeba říct, že přesvědčivá studie, která by jednoznačně zmapovala vliv polyfenolů při každodenním umírněném pití piva a současně sledovala i životosprávu zkoumaného souboru lidí, také neexistuje," zdůrazňuje doktor Mareček.

Vaří si ho v pračce

Nikdo přesně nezjistil ani to, do jaké míry nás může chránit před zhoubnými nádory rozpustná vláknina, kterou pivo obsahuje. I když odborníci vědí, že prokazatelně:

  • podporuje střevní peristaltiku a vyprazdňování;
  • příznivě upravuje stolici, čímž předchází zácpě;
  • povzbuzuje také tvorbu slin i žaludečních šťáv; 
  • zvyšuje prodlevu jídla v žaludku;
  • podporuje růst baktérií prospěšných pro střevní mikroflóru;
  • tím vším zlepšuje trávení a vylučování.

Nezdá se, že by absence podobného výzkumu znepokojovala Michaela Feye, katolického kněze z německého Duisburgu, který si pivo vaří v 35 let staré pračce. "K jeho výrobě potřebujete jen něco, v čem můžete tekutinu zahřát a promíchat," říká. "Pračka je na to ideální." Kněz experimentuje i s pikantními příchutěmi piva, například s ostrou papričkou.

Podle doktora Marečka je jediným pozitivním efektem, který se u mírného pití piva podařilo prokázat jasně, snížení rizika srdečního infarktu (až o padesát procent). Dokazuje ho přibližně 60 studií. Spolu s dalšími kardiovaskulárními efekty (zvýšením dobrého cholesterolu, snížením krevních sraženin, rozšířením cév atd.). Mírným pitím se přitom rozumí jeden až dva půllitry desítky pro muže a třetinka pro ženy denně.

Neprůkazná podezření

V roli podezřelého, který pomáhá rakovině, se svého času ocitly nitrosaminy z umělých hnojiv. Když je biochemici v pivu zhruba před 25 roky objevili, bylo to alarmující. Rychle našli příčinu: způsob zpracování sladu. Okamžitě změnili technologii. Nitrosaminy klesly zpět do normy a pod ni.

"Dnes k jejich minimálním nebo téměř nulovým hladinám v pivu přispívá také to, že zemědělci výrazně omezili používání umělých hnojiv a výrobci piva přísně kontrolují kvalitu použité vody, surovin i technologií," říká k tomu ing. Vladimír Kellner z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Nelichotivé domácí statistiky karcinomu tlustého střeva však toto výrazné zlepšení nijak viditelně neovlivnilo. Nitrosaminy v pivu podle všeho nehrály tu roli, kterou jim někteří vědci přisuzovali.

Z hlediska cizorodých látek, tedy nejen nitrosaminů, patří pivo k nejzdravějším potravinám, které člověk může konzumovat. Podílí se na tom také dekontaminační způsob jeho výroby. Díky němu je výsledný produkt čistší než použité suroviny.

"Je pravda, že alkohol snižuje imunitu," přiznává doktor Mareček "Jedno nebo dvě piva denně však těžko sníží imunitu tak, že by člověk mohl dostal rakovinu. To je přehnané a čistě spekulativní tvrzení," zdůrazňuje.