Jaro totiž zastihlo naše tělo zcela nepřipraveno, a tak se jen brání jeho nárokům. Po zimě vyčerpalo poslední zásoby sil.

"Nedá se mluvit o tom, že by existovala diagnóza jarní únava, ale samozřejmě všichni víme, co tento pojem znamená. Je to ovšem trochu paradoxní, protože na vině není jaro, ale zima. Na jarní únavě se také podílí naše životospráva, psychika, nedostatek pohybu i slunečního svitu a vitamínů," říká internistka MUDr. Zdeňka Balounová.

Je čas udělat změny

Je jen na nás, zda teď organismu jeho úkol usnadníme. Začít bychom měli třeba tím, že o své životosprávě a výživě budeme více uvažovat. Jaro představuje také období, kdy musíme tělu dodávat víc vitamínů a antioxidantů (tj. minerálních látek a enzymů).

"V úvahu musíme také vzít zaměstnání, protože zvýšenou spotřebu vitamínů mají ti, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci, a lidé, kteří pracují na rizikových pracovištích. To jsou třeba chemičky, hutní provozy a doly. Ale to ještě zdaleka není vše, spotřebu vitamínů zvyšuje i kalorická strava, kouření cigaret a psychický stres," vysvětluje dr. Balounová..

Dostatek ovoce a zeleniny

Odborníci doporučují konzumovat ovoce a zeleninu po celý rok, na jaře by ale měla být jejich denní spotřeba dvojnásobná oproti zimním měsícům. To je proto, že v tomto období obsahuje snížené množství vitamínů. Měli bychom si tedy denně dopřát 600 g ovoce a zeleniny. Toto množství si rozložíme do dvou až tří dávek.

Převahu by měla mít listová zelenina. Naši předkové si dokonce připravovali saláty z listů prvních pampelišek, kopřiv, řeřichy či květů sedmikrásek. Někdo tyto rodinné recepty používá beze změny dodnes, jiný se inspiruje moderní kuchařkou, která se k některým těmto postupům znovu vrací.

Vitamíny a jejich funkce pro organizmus
A (retinol) podílí se na procesu vidění, napomáhá tvorbě a funkčnosti kůže a sliznic, důležitý pro neporušený imunitní systém
Betakaroten (provitamín A) chrání buňky před oxidací (přírodní antioxidant)
D (kalciferol) důležitý pro látkovou výměnu vápníku a fosforu, ovlivňuje mineralizaci kostí a zubů
E (tokoferol) chrání nenasycené mastné kyseliny a vitamín A v těle před poškozením oxidací
K důležitý pro systém srážení krve
C (kyselina askorbová) zlepšuje příjem železa z potravy je důležitý pro tvorbu a udržení funkčnosti pojivové tkáně

Významné zdroje vitamínů
A: telecí játra, ementálský sýr, makrela, polotučné mléko
Betakaroten: mrkev (vařená), meruňky, špenát
D: sleď, losos, úhoř, játra
E: olej z pšeničných klíčků, slunečnicový olej, kapusta, hrášek
K: rajčata, hlávkový salát, játra, špenát
C: černý rybíz, paprika (syrová), bílé zelí (syrové), kiwi, pomeranč, jahody

Rozmazlovat organismus se vyplatí

Uvažovat bychom měli o změně životního stylu a výživy. Každému prospěje pohyb a pobyt na čistém vzduchu, proto se také doporučuje odjet alespoň na týden na hory. Zapomínat bychom neměli ani na dostatečný spánek, pravidelnou relaxaci a pozitivní myšlení. Nezbytné ale je léčit a hlavně doléčit případné virózy či jiná onemocnění, která nás v této době postihnou. I když tyto požadavky všichni teoreticky ovládáme, v jejich uvedení do praxe máme značné rezervy.

"Preventivně se doporučuje využívat přírodní i chemické prostředky, které posílí naši oslabenou imunitu. Většinou totiž nezkonzumujeme dostatečné množství vitamínů a antioxidantů v přírodní formě, proto bychom měli uvažovat o jejich doplnění potravinovými doplňky. Měly by obsahovat hlavně vitamín C, A, E a D a prvky selen a zinek," uvádí dr. Balounová.

Selen patří k nejdůležitějším antioxidantům. Jeho nedostatek souvisí s vyčerpáním organismu, vysokou hladinou cholesterolu a častými infekcemi. V kombinaci s vitamínem E pomáhá uchovávat zdravé srdce a játra.

Nesmíme zapomenout také na zinek. Důsledky jeho nedostatku se brzy projeví. Objeví se časté infekce, nachlazení a chřipky. Trápit nás mohou ještě poruchy paměti, poškození kůže a pomalé hojení ran.