Přestože si jejího problému rodiče všimli včas a snažili se jí pomoci jak sami, tak za pomoci odborníků, Emma veškerou léčbu odmítala. Sama si začala nemoc uvědomovat až dva roky po začátku hubnutí. V té době už nedokázala ani sama sejít ze schodů a nohy jí celkově vypovídaly službu.

Emma ve své největší hubenosti.

Emma ve svých dvaceti, když už se začala skutečně léčit.

FOTO: fotobanka Profimedia

FOTO: fotobanka Profimedia

"Až v té době jsem začala chápat, že to, co se děje s mým tělem, není normální. Jenže anorexie je jako vězení, ze kterého není úniku. Celých šest let trvalo, než jsem opět začala vypadat zdravě a fungovat jako normální člověk, " vypráví pro Daily Mail Emma a dodává: "Svůj boj se sebou samotnou jsem vyhrála, až poté, co jsem si konečně uvědomila, že je pro mě nejdůležitější být zdravá, založit rodinu a být úspěšná v zaměstnání."

Emma na své oslavě narozenin se svou maminkou. Tehdy vážila necelých 26 kg.

Emma na své oslavě dvacátých narozenin se svou maminkou. Tehdy vážila necelých 26 kg.

FOTO: fotobanka Profimedia

Sama se teď snaží pomáhat ostatním nemocným s anorexií. Moc dobře si uvědomuje, jak velké štěstí měla, že svůj boj s anorexií zvládla, jelikož několik dívek, které během léčby potkala, takové štěstí bohužel nemělo, zemřely.

"Chtěla bych svým příběhem všechny dívky před nezdravým hubnutím varovat a zároveň pomáhat i těm, jež nemocí trpí. Anorexie je velmi těžká nemoc, ale pokud v sobě dívka nalezne dostatek sil, pak ji zvládnout lze. I když je to běh na dlouhou trať."

Nadace Emmy O´Neilové si tak klade za cíl obcházet zdravotní zařízení a učit tamější zdravotníky, jak přistupovat k lidem s anorexií a jak tyto nemocné naučit znovu normálně jíst. Zároveň se snaží pomáhat i radit rodinným příslušníkům nemocných.