Podle lékařů do třiceti minut po konzumaci pokrmu či pití kávy či jiného kyselého nápoje totiž kartáček napomáhá ještě větší erozi zubní skloviny.

Kyseliny z jídla jsou totiž nalepeny na sklovinu a pronikají do dentinu (zuboviny) pod ní. Pokud je sklovina porušena, dentin napadají bakterie, způsobují odvápnění a vzniká kaz. K porušení skloviny a odhalení zuboviny dochází většinou následkem působení kyselin či mechanickým poškozením. Čištění zubů ihned po jídle představuje kombinaci obou. Kartáček kyseliny ještě hlouběji vmasíruje do zubu.

„Při čištění zubů si můžete ve skutečnosti kyselinu vtlačit hlouběji do skloviny a zuboviny,“ tvrdí doktor Howard R. Gamble, prezident Akademie obecného zubního lékařství.

Výzkum týmu doktora Gambleho odhaluje, že zubní sklovina koroduje mnohem rychleji, je-li čištěna kartáčkem do půl hodiny po jídle. Demineralizace zubu je v takovém případě mnohem rychlejší, než když si člověk nečistí zuby vůbec.

„Pro maximální ochranu dentinu je tak dobré počkat s čištěním zubů až třicet minut po jídle či pití,“ tvrdí doktor Gamble.

Přečtěte si také
Syndrom vyhoření - starý jev v novém hávu?
Vyčerpání, únava, apatie - to jsou problémy, se kterými se potýká stále více lidí. Příčinou potíží může být dlouhodobý stres, ten může přerůst až v syndrom vyhoření.
Více se dočtete ve čtvrteční příloze deníku Právo Café.