Enzymové alginogely, které se používají do obvazů určených pro vlhké hojení ran, přitom nemají jen významné antibakteriální efekty. Pomáhají v ráně vytvořit také optimální vlhké prostředí, které zlepšuje její léčbu. Navíc v ní dokážou tlumit zánět.

Dostat do těla víc kyslíku

Nestandardních metod léčby bércových vředů, které se obvykle vytvářejí na vnitřní straně kotníku, je ale mnohem víc. Třeba pobyt v hyperbarické komoře. Zvyšuje okysličení krve v celém organismu, včetně tkání. To v nich pomáhá zlepšit výživu i hojivé procesy, a tedy také stav rány, což nejednou vede k jejímu zahojení.

Kouření zhoršuje stav cév a tedy i prokrvení kůže na končetinách.

Kouření zhoršuje stav cév a tedy i prokrvení kůže na končetinách.

FOTO: fotobanka Profimedia

Podobného principu se snaží využít i ozónová terapie. Lékař odebere klientovi 1,5 dcl krve. Pomocí speciálního přístroje do ní vpraví směs kyslíku a ozónu. Pak ji vrátí zpět do krevního oběhu. Kyslík a ozón pomáhají zlepšit prokrvení tkání a jejich výživu. Přispívají i k vyčištění rány a jejímu hojení.

Originální objevy českých vědců

Na léčbu bércových vředů vyzkoušeli lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze s úspěchem i originální objev českých vědců: speciální hydrofilní gel (Hemagel). Váže na sebe volné kyslíkové radikály. Mírní tak ve vředu zánět a podporuje jeho zacelení. Snižuje také bolest pacientů a potlačuje vznik strupů nebo jizev.

Jiným originálním českým vynálezem je objev účinků houby pythium oligandrum. Tento „mikroskopický predátor“ se totiž živí plísněmi, kvasinkami a houbami. Jak je ale možné, že se lékařům z pardubické chirurgické kliniky osvědčil při léčbě bércových vředů, tedy při řešení bakteriálních infekcí? To není zcela jasné. Mikroskopická houba likviduje plísně a kvasinky a zřejmě při tom produkuje látky, které z rány vytěsňují choroboplodné bakterie. A tím přispívá k jejímu vyčištění a uzavření.

Sterilizovaní červi dokážou dokonale vyčistit samotný vřed.

Sterilizovaní červi dokážou dokonale vyčistit samotný vřed.

FOTO: fotobanka Profimedia

Hojivý podtlak

Novinkou posledních let, která pomáhá při léčbě zmíněných vředů, je podtlaková terapie. Speciální přístroj, plastové manžety a další pomůcky při ní vyrobí v ráně přesně stanovený podtlak. Tím zlepší prokrvení a výživu postižených tkání. Což dává organismu šanci na lepší hojení.

V zahraničí chodí pacienti, kteří zápolí s chronickými bércovými vředy, na ambulantní ošetření tímto přístrojem. A existuje už i jeho verze pro domácí použití.

Vlhko, které léčí

Stále rozšířenější metodou se stává tzv. mokré hojení. Lékaři při něm vyčistí bércový vřed a pak ho pokryjí speciální náplastí s několika vrstvami. Udržuje místo vlhké, což zlepšuje jeho zacelení. Ale nejen to. V několika vrstvách náplasti dochází k mikrocirkulaci. Obvaz odsává zplodiny produkované tkáněmi. Léčení prokazatelně zlepšuje a zkracuje. Existují na to seriózní studie.

Pro různé fáze léčby používají lékaři trochu odlišnou konstrukci obvazů. V té první jsou vhodné takové, které pomáhají odstraňovat odumřelou tkáň, nečistoty a sekret s choroboplodnými zárodky. Zároveň chrání ránu před infekcemi a stimulují přirozený proces hojení.

Ve druhé fázi mají největší smysl obvazy, které podporují tvorbu nové tkáně. Brání jejímu vysychání a chrání ji před mechanickým drážděním. Pro třetí fázi používají lékaři krytí, které urychluje dělení buněk a brání předčasné tvorbě strupů.

V některých případech bývá nutné kombinovat mokré hojení s kompresivním obvazem. Poskytuje oporu hůř fungujícím žilám a zlepšuje návrat žilní krve do srdce. Lepší cirkulace krve znamená i lepší výživu a odsun odpadních látek.

Zásadní řešení: operace cév

Hlavní příčina bércových vředů obvykle spočívá ve špatné výživě postižených tkání. Proto je zásadním řešením cévní operace tam, kde to je možné. Daleko lepší je ale vzniku těchto potíží předejít tím, že budeme udržovat cévní systém v dobré kondici. Díky zdravé životosprávě, aktivnímu pohybu a racionální výživě s dostatkem tučných ryb. Lidem s dědičným sklonem k cévním potížím mohou pomoci i cviky posilující žilní pumpu (například stoupání na špičky nohou).

Stoupání na špičky zlepšuje návrat žilní krve.

Stoupání na špičky zlepšuje návrat žilní krve.

FOTO: fotobanka Profimedia

Pokud začneme mít potíže s cirkulací krve v dolních končetinách, obvykle nás pobolívají a otékají nám. Je to signál organismu, že něco začíná být v nepořádku. Úlevu většinou přináší, že si je dáme na stůl nebo prostě nad úroveň těla. Dalšími příznaky horší cirkulace krve bývá postupná ztráta ochlupení nebo skvrny na kůži. A samozřejmě také horší a pomalejší hojení drobných oděrek a poranění.

Pokud zareagujeme na tyto projevy a poradíme se s lékařem o vhodném typu cvičení i úpravě životosprávy, máme velkou šanci potíže s bércovými vředy podstatně oddálit. U diabetiků navíc platí, že musí mít dobře kompenzovanou cukrovku. Jinak jim kolísající glykémie urychlí kornatění cév bez ohledu na cvičení.