Ideální je zcela zamezit tomu, aby se na nás tento cizopasník přisál. Kromě repelentů klíšťata silně odpuzuje i pravidelné užívání vitamínů skupiny B. Ty jsou ve velké koncentraci obsaženy například v sušených pivovarských kvasnicích, které vznikají jako vedlejší produkt při výrobě piva. Ty se používaly už od starověku při nedostatečné stravě.

Repelentní účinek kvasnic se projevuje zejména při pravidelném užívání, kdy v těle zůstává vyšší obsah přírodního vitamínu B. Ten prostupuje póry v pokožce našeho těla a zanechává specifický odér, který je pro klíšťata a další hmyz (komáři, ovádi, mouchy) velmi nepříjemný.

„B-komplex ovlivňuje vlhkost kůže, člověk se méně potí a stane se pro klíště méně atraktivním. Klíště cítí krev a přisává se na kůži tam, kde je vlhká a tenčí," uvedla před časem Dagmar Hulínská, odbornice na lymskou boreliózu z Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu v Praze.

Klíšťata mají ráda teplo a vlhko

Klíšťata každoročně nejvíce napadají lidi na jaře a na podzim, kdy je teplo a vlhko. Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách.

Naopak v horkém létě, zvlášť na prosluněných suchých místech, se klíšťata vyskytují zřídkakdy. S nadmořskou výškou je sice klíšťat méně, nicméně na našem území byl jejich výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa.