Léčba jednoho těžce obézního pacienta vyjde na sto tisíc korun ročně a nemocných s těžkou obezitou je u nás zhruba 200 tisíc. Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřího Roda se náklady na léčbu nemocí spojených s obezitou dají vyčíslit jen velmi obtížně. „Protože těžce obézní pacient má většinou ještě řadu dalších onemocnění nebo přinejmenším řadu komplikací a pojišťovna nesleduje odděleně náklady na léčbu jeho obezity a léčbu všech ostatních komplikací. V každém případě se jedná o celkově velmi vysoké částky,“ vysvětlil.

Protože jednou z příčin obezity je nezdravé jídlo, v některých zemích již přistoupili k zavedení tzv. hranolkové daně, tedy vyššímu zdanění potravin, které k obezitě vedou či přispívají. Z českých politických stran měla hranolkovou daň ve svém programu Strana zelených, ostatní strany se k ní ale zatím nehlásí.

Česká obezitologická společnost se sice přímo k hranolkové dani nevyjádřila, neboť její výbor tuto věc zatím neprojednával, primář 3. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Petr Sucharda však říká: „Osobně považuji daňovou diferenciaci (samozřejmě raději daňové zvýhodnění nízkoenergetických výrobků než daňové zatížení energeticky bohatých) za potřebnou a do budoucnosti nezbytnou.“

FOTO: fotobanka Profimedia

Konzumace tučných potravin představuje velký problém zejména u mládeže a dětí. V průzkumu, který na školách v České republice proběhl v rámci projektu Obezita není náhoda mezi dětmi ve věku od 9 do 15 let, uvedlo celých 22 % dětí, že hranolky jedly naposledy den předtím, dalších 25 % v minulých třech dnech a dalších 26 % v posledním týdnu. Téměř tři čtvrtiny českých dětí tedy jedly v posledním týdnu před dotazováním hranolky. Na otázku, kdy naposledy měly zeleninu jako přílohu, naopak nejvíce dětí (téměř 27 %) odpovědělo, že si nevzpomínají.

Maďarsko hranolkovou daň má

Hranolkovou daň již zavedlo Maďarsko, kde bude u výrobků domácího původu daň platit výrobce, u dovážených distributor. Vedle potravin dopadne daň také na nápoje s malým podílem ovocné šťávy a velkým podílem cukru. U potravin se daň pohybuje v rozmezí od sta do dvou set forintů za kilogram (asi devět až 18 korun), u nápojů od pěti do 250 forintů za litr (maximálně 23 korun).

Od placení daně budou osvobozeni obchodníci, kteří neprodají více než 50 litrů či 50 kilogramů uvedeného zboží. Dani v Maďarsku zatím nepodléhají hořčice a majonézy. Dánsko podobně zdanilo cukrovinky, čokolády, sladké limonády a zmrzlinu a poslední výpočty ukázaly, že tak státní rozpočet získal ročně navíc v přepočtu asi 1,2 miliardy korun.

Přestože se většinou lidé domnívají, že pro zdraví i ekonomiku je nebezpečnější kouření a nadměrné pití alkoholu, léčba obézních stojí více peněz. Potvrdila to i studie hlavního ekonoma Rand Corporation Rolanda Sturma, kterou už v roce 2002 zveřejnila americká vláda. Podle této studie je vznik chronických onemocnění mnohem častěji důsledkem obezity, než kouření či nadměrného pití, výrazně vyšší jsou i náklady na léčbu obezity. Obézní člověk v průměru potřebuje o 77 % více léků, než člověk s normálním BMI, u kuřáka je to „jen“ o 30 %.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Mezi onemocnění, která obezita buď přímo způsobuje, nebo je negativně ovlivňuje, patří především hypertenze, onemocnění cév, infarkt myokardu, nemoci nervové soustavy, trávicího ústrojí nebo cukrovka, zatížení kosterního, kloubního a svalového systému, objevit se mohou také varixy, viditelné změny na kůži, respirační poruchy, steatóza jater způsobená nadměrnou zásobou tuků atd. Léčba všech těchto onemocnění pro pojišťovnu pochopitelně znamená zvýšené náklady, proto se VZP zaměřuje v rámci svých preventivních programů především i na obezitu,“ dodal Rod.