Podle společnosti Alzheimer's Disease International byly v roce 2010 celosvětové náklady na tuto nemoc 604 miliard dolarů (10,3 biliónu Kč), na její výzkum však šel jen zlomek, zbytek byl směrován na jiné zdravotní metly.

„Investujeme šest miliard dolarů ročně na výzkum rakoviny, čtyři miliardy na srdeční choroby, dvě miliardy na AIDS,“ prohlásil Bill Thies z Alzheimerovy asociace. „A jsme asi na 450 miliónech dolarů ročně, pokud jde o Alzheimerovu chorobu.“ Možná situace není tak černá. Některé z toho mála výzkumů Alzheimerovy choroby přinášejí alespoň částečnou naději.

Prozradí se v míše

Němečtí vědci loni v létě přispěli k možnostem včasné diagnostiky této nemoci. Zjistili, že informace o ní je ukryta v mozkomíšním moku. Podle výzkumu, o kterém informoval časopis Neurology, existuje souvislost mezi rizikem Alzheimerovy choroby a hladinou rozpustného prekursoru (předchůdce) proteinu betaamyloidu.

Tento typ patologické bílkoviny byl s Alzheimerem spojován už dříve, ale jako projev či důsledek, ne jako rizikový ukazatel. Tým Roberta Pernetzkého z Mnichovské technické univerzity zkoumal 58 pacientů, u nichž se projevovaly mírné až střední poruchy poznávací schopnosti, což může být stadium předcházející propuknutí Alzheimerovy nemoci.

Během tří let, kdy lékaři skupinu sledovali, se asi u třetiny nemoc skutečně rozvinula. Tito pacienti měli na začátku studie hladinu betaamyloidu v průměru 1200 nanogramů na mililitr mozkomíšního moku. Osoby, které do studie vstoupily s hladinou pod 932 nanogramů na mililitr, Alzheimerovou chorobou neonemocněly.

Souvislost se ukázala jasná: Čím více amyloidu, tím pravděpodobnější vznik choroby. „Jestliže se nám bude dařit v předstihu rozpoznat, u koho se nemoc velmi pravděpodobně vyvine, zvýší se šance na úspěch léčby,“ poznamenal Pernetzky.

„Nemoc sice vyléčit neumíme, ale bude možné zaměřit se na postupy zpomalující ztrátu paměti a schopnosti myšlení, a oddálit tak nástup devastující fáze nemoci.“

Oko, do mozku okno

O rok dříve objevili britští lékaři jiný způsob, jak diagnostikovat Alzheimerovu chorobu dřív, než se začnou projevovat její symptomy. Jejich metoda vychází z použití fluorescence – aplikace snadno zjistitelné látky, která označí hledanou tkáň. Uvědomili si totiž, že mozek – tedy oblast Alzheimerovou nemocí postihovaná – má své „prodloužení“ na povrch těla: sítnici v oku.

„Málo lidí si uvědomuje, že sítnice je přímým, i když tenkým pokračováním mozku,“ uvedla Francesca Coredeirová z Oftalmologického institutu londýnské University College.

Londýnský tým zatím metodu testoval na myších. Jestli se osvědčí, bude možné bleskový test na obávanou nemoc provádět v každé oční ordinaci, uvedli v závěru studie, publikované před dvěma roky v magazínu Cell Death and Disease.

Ověřovat účinnost léčebných postupů při Alzheimerovi, ale i dalších neurodegenerativních nemocech, je velmi obtížné, což brzdí výzkum. Prokázat přítomnost změn, které v mozkové tkáni působí Alzheimerova choroba, je zatím možné jen nákladným vyšetřením magnetickou rezonancí. Druhým způsobem je pitva. Aplikace fluorescenčního barviva, které „zviditelní“ odumírající a mrtvé nervové buňky, je na rozdíl od tomografu jednoduchá. Látka se zachytí na postižených buňkách oční sítnice, kde je viditelná jako svítící zelené tečky.

„Věřím, že do pěti let se při prohlídce u svého optika dozvíte nejen to, jaké potřebujete brýle, ale i jaký je stav vašeho mozku,“ předpověděla optimisticky Coredeirová.

Kari jako lék?

Urputnou snahu vědců přijít Alzheimerově chorobě na kloub dokazuje i výzkum z roku 2009. Severokarolínský neurolog původem z indického subkontinentu tehdy přišel s tvrzením, že objevil souvislost nemoci s orientální stravou. Jeho experimenty prokázaly, že kari – typické indické koření – má preventivní účinky proti rozvoji demence a tedy i Alzheimerovy choroby.

Léčebnou vlastnost přisoudil kurkuminu, klíčové součásti tohoto koření. Právě ten má podle Muraliho Doraiswama z Duke University bránit vylučování amyloidních proteinů, které se zdají být jednou z příčin zkázy mozkových buněk.

Doraiswamy zjistil, že lidé z indické komunity, kteří dva až třikrát týdně konzumují jídla s kari, jsou vystaveni nižšímu riziku vzniku Alzheimerovy choroby.

„Existují solidní důkazy, že kurkumin působí proti chorobnému odumírání neuronů, a dosavadní experimenty na laboratorních zvířatech, modifikovaných k produkci humánních amyloidních proteinů, zatím vykazují slibné výsledky,“ oznámil na výroční psychiatrické konferenci pořádané londýnskou Royal College.

Infikoval laboratorní myši tak, aby jejich mozek ve stáří jednoho roku vykazoval vysoké promoření amyloidy. Ty ovšem po podávání stravy bohaté na kurkumin postupně vymizely. Podávání kurkuminu mladším myším vzniku těchto patologických změn zabránilo.

„Při podávání vyvážené stravy a dostatku fyzické aktivity se zdá, že terapeutické účinky kari spočívají především v zabránění nástupu demence,“ prohlásil s odvoláním na testy, probíhající na pacientech s Alzheimerovou chorobou na Kalifornské univerzitě.

Pravidelné kontroly dokážou odhalit nejen skryté oční vady, ale také například boreliózu či HIV.

Do pěti let se při prohlídce u svého optika dozvíte nejen to, jaké potřebujete brýle, ale i jaký je stav vašeho mozku.

FOTO: fotobanka Profimedia

Indové nemocí netrpí

Odborníci však poukázali na to, že závěry amerického kolegy zatím vycházejí jen z poznatků získaných na zvířatech. Podle Rebecky Woodové z britské Alzheimerovy nadace je problematické zařadit do lidské stravy takové množství kurkuminu, aby se mohly jeho terapeutické účinky prověřit.

„Odpovídalo by to 100 gramům kari, což je vysoká dávka,“ oponovala Doraiswamovi. Na podporu jeho tvrzení ale vystoupila Susanne Sorensenová ze Společnosti Alzheimerovy nemoci s pádným argumentem. „V indické komunitě, jejíž příslušníci pravidelně konzumují jídla s kořením kari, je incidence (výskyt nových onemocnění v poměru k celkovému počtu obyvatel) Alzheimerovy choroby překvapivě nízká,“ připomenula.

„Nevíme však s jistotou, je-li to přímá souvislost nebo jen náhodná shoda. Pokračovat v tomto výzkumu však má smysl.“ Alzheimerova choroba však zatím všem snahám o nalezení účinné léčby odolává.