To vše na ploše stokrát větší, než je povrch lidského těla. Ve střevě kojených dětí mají převahu mléčné bakterie, které podporují správné funkce zažívaní, proto jsou také tyto děti ve výhodě.

Způsobují to látky, které jsou obsaženy v mateřském mléce, tzv. prebiotika - nestravitelné složené cukry, které působí příznivě na růst bakterií. Osídlení střeva bakteriemi se u dítěte, které je výlučně kojené, mění výrazně teprve tehdy, když ho matka přestává kojit a přechází na nemléčné příkrmy. Děti uměle živené mají sice pestřejší střevní mikroflóru, ale ta obsahuje ve větší míře i bakterie nepříznivé a těch prospěšných má méně.

Nekojeným dětem dáme obohacené mléko

Složení střevní mikroflóry se dá pozitivně ovlivnit tím, že se do mléka přidají prebiotika, která jsou potravou pro probiotické bakterie. Jejich účinky se projeví na pohybu střevní sliznice a na lepším vyprazdňování, zlepší se i vstřebávání vápníku a dalších živin. Chrání dítě před průjmy a posilují jeho obranyschopnost. Obsahují je např. všechna mléka řady Nutrilon, mléko Omneo a Sunar komplex.

Někteří výrobci přidávají do umělých mlék přímo živé bifidobakterie - probiotika. Tím se zlepší střevní flóra u nekojených dětí. Mléka obsahující životaschopné bakterie bývají označena slovem BIFIDUS (např. Beba 2 Bifidus, Nestlé Junior Bifidus). Musí se ale připravit přesně podle návodu a zahřát jen na teplotu 40 stupňů C, aby nedošlo k jejich poškození. (Autor je dětský lékař a pracuje v nemocnici v Tachově)

Probiotika i pro alergiky

Alergických onemocnění, jako jsou např. ekzém, senná rýma, astma přibývá. Odborníci se domnívají, že příčinou jejich vzniku může být nedostatečný kontakt dítěte po porodu s bakteriemi, změněný životní styl a dodržování přísných hygienických opatření i návyků.

To vše se totiž podílí na vytvoření správné střevní mikroflóry, která je velmi důležitá pro obranyschopnost člověka. Pokud se v časném kojeneckém věku vývoj mikroflóry opozdí, brání to ve vyzrávání obranných mechanismů ve střevě. Tedy v době, kdy je střevo vystaveno novým a novým alergenům v potravě a jeho nezralá obranná bariéra přináší riziko vzniku alergických onemocnění.

Jak uvádějí některé výzkumné studie, právě podávání prebiotik a probiotik dětem, kde se v rodině alergická onemocnění vyskytují, významně snížilo výskyt alergie. Probiotika se už s úspěchem použila i v léčbě atopického ekzému a u dětí, které nesnášejí bílkoviny kravského mléka.

I když umělá mléčná výživa pro kojence v poslední době dosáhla velkého pokroku, zůstává mateřské mléko stále nedostižným vzorem. Výživa pro dítě je vždy připravená, a to přesně podle jeho konkrétních potřeb. Obsahuje unikátní složky z imunitního systému matky a tím chrání kojence před většinou nemocí.