Cílem tohoto vědeckého oboru (ortomolekulární medicíny) je vytvářet účinné a opravdu velmi přesné kombinace složení dietetických potravin pro zvláštní lékařské účely, které jsou vhodné pro léčbu konkrétních onemocnění.

S myšlenkou, že potravinami lze zásadně ovlivnit zdraví lidského organismu, přišel poprvé doktor Linus Pauling (1901 – 1994), dvojnásobný laureát Nobelovy ceny. Právě on stál u zrodu ortomolekulární medicíny – vědeckého oboru, který se zabývá léčbou nemocí pomocí řízených změn látek, které se v lidském těle běžně vyskytují.

Ortomolekulární medicína se vedle cukrů, tuků a proteinů zaměřuje především na vitamíny, mastné kyseliny, minerály a stopové prvky. Různé kombinace těchto mikronutrientů slouží pro léčbu konkrétních onemocnění.

Stres dovede potrápit

Není žádným objevem, že velkým nepřítelem našeho zdraví je stres, který způsobuje nervozitu, netečnost, vyčerpání a při dlouhodobém působení může vyústit ve chronickou únavu nebo v obávaný syndrom vyhoření. Stres je příčinou systematického odčerpávání mikronutrientů z našeho těla, stejně jako nepravidelná strava a nadměrná konzumace nikotinu, kofeinu nebo alkoholu, kterými si pocity napětí zmírňujeme.

„Organismus vystavený stresům či extrémně náročnému a aktivnímu životnímu stylu je třeba zásobovat zvýšeným množstvím celého komplexu mikronutrientů. Ve správném a vyváženém složení kompenzují zvýšenou spotřebu vyvolanou stresem a zároveň vytváří potřebnou energetickou rezervu pro budoucí zátěžovou situaci,“ upozorňuje profesor Tomáš Zima, přednosta pražského Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky.

Nejen pro lidi se srdečními nemocemi

Mikronutrienty jsou přirozeně obsaženy v ovoci a zelenině. Nevhodným skladováním, dopravou nebo vlivem teploty se však jejich obsah snižuje. Proto při stresových zátěžích lékaři doporučují konzumovat i speciální doplňky stravy kvůli prevenci civilizačních chorob.

Ani to vlastně není nic nového, úplnou novinkou je ale fakt, že se na trh postupně dostávají potraviny pro zvláštní lékařské účely (tzv. Orthomoly), v nichž jsou mikronutrienty zkombinovány tak, aby pomáhaly při léčbě konkrétních nemocí: například při onemocnění kardiovaskulárního systému (tedy srdce a cév), osteoartritických změn kloubů (artrózy) či chronické únavy.

A jistě nepůjde o poslední potraviny svého druhu: jedna zahraniční studie ukázala, že suplement s obsahem vitamínů, stopových prvků a fytonutrientů měl zásadní vliv na zdraví lidí, kteří v zimním období trpěli opakovaným nachlazením. Po čtyřech měsících, kdy užívali danou kombinaci látek, u nich došlo k poklesu případů nachlazení téměř o polovinu.

Jak to funguje?

Například při artróze je nesmírně důležité zajistit kloubům správnou a pravidelnou výživu – ta je podle nejnovějších studií schopna omezit bolest a zlepšit pohyblivost.

„Mimořádně významný je vápník, základní prvek kostní hmoty, dále vitamíny D3, B6 a C, důležité pro kostní metabolismus, a acetylcystein. Obvykle není možné v běžné stravě přijímat mikronutrienty v dostatečném, při artróze navíc ve zvýšeném, množství. Díky adekvátní výživě kloubů je možné dosáhnout pozitivního vlivu na úlevu od bolesti při pohybu, zlepšení pohyblivosti a v samotném důsledku i zlepšení kvality života nemocných,“ říká docent Tomáš Trč, přednosta Ortopedické kliniky FN Motol.

Nemoc nevyléčí, ale organismu pomohou

I organismus trpící onemocněním srdce a cév je nezbytné zásobovat vyšším množstvím mikronutrientů, které ovšem nemůže získat z běžné stravy. Proto existuje potravina pro zvláštní lékařské účely se zásadním významem pro zdravé srdce a cévy: jde hlavně o resveratrol z hroznového vína, polyfenoly kakaových bobů a směsi karotenoidů.

Mikronutrienty sice nemoc nevyléčí, nicméně mohou být důležitými doplňky v rámci podpůrné terapie. Příkladem je jejich použití při chemoterapii karcinomů. Všechny tyto poznatky naznačují, že ortomolekulární medicína rozhodně neřekla své poslední slovo. Naopak - do budoucna můžeme počítat s tím, že u mnoha onemocnění se cílené podávání mikronutrientů stane běžnou součástí léčby.