Odborníci zdůrazňují, že lidské zárodky použili výhradně za účelem úspěšného léčení poškozených lidských tkání, nikoliv k naklonování člověka.

Životaschopné kmenové buňky se mají teoreticky používat k léčení bez rizika, že je imunitní systém lidského organismu nepřijme. Nové buňky by měly nahrazovat poškozené, což by představovalo zásadní pokrok například při výměně nervových buněk u pacientů s různě poškozeným mozkem.

"Protože tyto buňky nesou prvopočáteční genom jednotlivce, dá se očekávat, že po jejich roztřídění by mohly být transplantovány bez toho, aby je imunitní systém při léčení degenerativní poruchy odmítl," řekl vedoucí výzkumného týmu profesor U Sok-hwang.

Dosavadní pokusy bez úspěchu

V minulosti bylo již několik podobných pokusů uskutečněno, ovšem bez úspěchu. Badatelé dosud uváděli úspěšnost vývoje umělých embryí do velikosti čtyř až osmi buněk. Jihokorejskému týmu se však podařilo ke stovce buněk v přibližné velikosti asi týdenního embrya.  Z nich se vytáhla pouze jedna sada kmenových buněk, které začaly vytvářet mimo jiné svalovou a kostní tkáň.

V lékařských kruzích se objev dočkal kladného ohlasu. Podle amerických odborníků je důkazem, že klonování k léčebným účelům je uskutečnitelné, prozatím však nebylo praktikované.  

Profesor regenerativní medicíny na univerzitě v Cambridge Roger Pedersen se domnívá, že jihokorejské výsledky pravděpodobně urychlí vývoj alternativních způsobů, jak "přeprogramovat" lidské buňky, což by v budoucnu snížilo potřebu využívat k témuž účelu lidská vajíčka. Je to prý pokrok ve snaze vytvářet tkáně, která "přesně pasuje do pacientova imunitního systému".

Debata o lidském klonování

Jihokorejský úspěch asi rozvíří novou debatu o tom, zda by se měly zakázat všechny druhy lidského klonování. Řada amerických vědců se staví takřka zásadně proti veškerému klonování s poukazem na vysoké procento vývojových defektů u klonovaných zvířat.

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu loni hlasovala pro úplný zákaz, ale Senát návrh zákona vrátil s připomínkou, zda by se některým výzkumům neměla udělit výjimka. Vláda prezidenta George Bushe od srpna 2001 zakazuje státem finančně dotovaný výzkum kmenových buněk z normálních embryí, které při jejich vynětí zanikají.

Spojené státy usilují o úplný zákaz klonování i v rámci OSN, která hlasování o tom nedávno odložila. Naopak Velká Británie lékařské experimenty s klonováním podporuje.