Průzkum ukázal, že pocit štěstí nutně nesouvisí s aktuální ekonomickou situací. Dvaačtyřicet procent lidí, kteří hodnotí hospodářskou situaci obecně pesimisticky, považuje zároveň svůj osobní život za šťastný.

Nejšťastnější jsou na Fidži

Nejvíce šťastných lidí žije na tichomořském ostrově Fidži - index štěstí vyjadřující v procentních bodech rozdíl mezi procentem šťastných a nešťastných lidí, tam prý dosahuje 85. V čelné skupině je také Nigérie, Kolumbie a Brazílie, z evropských zemí pak Nizozemsko, Švýcarsko, Finsko, Německo, Island a Dánsko.

Česká republika se ocitla mezi zeměmi spíše nešťastnými spolu s Tureckem, Jižní Afrikou, Čínou, Indií nebo Ruskem. Úplně nejhůř z průzkumu vyšlo Rumunsko, kde je index štěstí dokonce záporný. Spíše nešťastní jsou rovněž obyvatelé Srbska, Litvy, Palestiny a Egypta.

Katolíci a protestanti jsou šťastnější než muslimové a ateisté

O tom, že pocit štěstí závisí často na nepostižitelných okolnostech, svědčí srovnání kontinentů i jednotlivých zemí. Vyspělé části světa, například Severní Amerika nebo Evropa, mají index štěstí mezi 30 a 50 procentními body, v rozvojové Africe a Latinské Americe přesahuje 60 bodů. Ve Spojených státech je podle průzkumu index štěstí 33 procentních bodů, ve válkou zmítaném Afghánistánu je o dva body vyšší.

Štěstí prý také závisí na vyznání. Mezi katolíky a protestanty je index štěstí 54 procentních bodů, mezi muslimy a hinduisty 42 bodů. U ateistů se index pohybuje kolem 25.