Podle profesora Bruna Knöpfliho, šéfa týmu odborníků z Alpské dětské kliniky v Davosu, trpí dušností osmdesát procent všech špičkových sportovců.

Vyplývá to z údajů získaných při dlouhodobém sledování zdravotního stavu členů švýcarského triatlonového reprezentačního družstva a dalších atletů. K nejpostiženějším patří plavci, lyžaři a hokejisté.  

Turbulence dráždí sliznici

"Při sportovních aktivitách lidé vdechují daleko větší množství vzduchu, než je tomu při běžných činnostech," vysvětluje příčiny tzv. astmatu atletů profesor Knöpfli.

V průduškách tak vznikají prudké turbulence, které dráždí jejich jemné sliznice, jež se následně zanítí. Urychlit tento proces může ledový vzduch, jemuž jsou vyznavači typických zimních sportů vystaveni, u plavců je zřejmě dráždidlem chlor uvolňující se z vody. Roli určitého katalyzátoru podle výzkumníků z Davosu hrají stresové hormony, které se při vrcholovém sportu v těle uvolňují.

"Zjistili jsme, že stejné látky, které regulují srdeční frekvenci a krevní tlak, současně zužují průdušky," uvádějí.  

Síly se nemají přepínat

Podle nich by špičkoví reprezentanti v uvedených odvětvích měli být informováni o zdravotních problémech, které je čekají po ukončení kariéry. Současně však vědci ve zveřejněné studii zdůrazňují, že lidem, kteří při sportu trvale nepřepínají síly, žádné podobné nebezpečí nehrozí.

"Dokonce i u pacientů, kteří jsou na astma dlouhodobě léčeni, jsme zjistili, že tělesný pohyb blahodárně ovlivňuje jejich stav," konstatují.