Teprve nedávno jsem zjistil, co je zřejmě příčinou jejich hezkých postav. Procházel jsem totiž výzkumy týkající se pohybu. Obě ženy zapadaly do popisovaných modelů přímo ukázkově: jsou temperamentní a neposedné, dá se říct hyperaktivní. Sedět v klidu, to prostě nevydrží. Všechno, do čeho se pustí, dělají vitálně, se značným fyzickým nasazením. I když je to jen vysávání nebo úklid v domácnosti.

Roli hraje i to, že jsou netrpělivé. Na výtah obvykle čekat nevydrží, radši vyběhnou do patra po schodech. A než by se někoho doprošovaly, radši si všechno udělají samy, včetně smetí vyneseného do popelnice. I nákupy v obchodních centrech bývají v jejich pojetí velmi často docela svižnou procházkou.

Aniž to tuší, praktikují věc, které odborníci říkají integrované cvičení. Je to trochu zavádějící termín, protože nejde o cvičení v běžném smyslu toho slova. Jde o tělesnou aktivitu, která je součástí každodenního pohybu. Ta se totiž ukazuje efektivnější než cvičební programy. Myslíte, že přeháním?

Měřili sebemenší pohnutí

Lékaři ze slavné Mayo kliniky v americké Minnesotě oblékli deset mužů a deset žen do speciálních obleků vybavených senzory. Zaznamenávali sebemenší pohyb. Ukázalo se, že štíhlí lidé stráví denně nejméně o 150 minut déle nějakým pohybem než lidé, kteří mají sklon k nadváze nebo obezitě.

Štíhlí lidé totiž daleko častěji vstanou, projdou se, při telefonování s mobilem chodí, při sezení se vrtí, třepou nohama, podupávají jimi, zkrátka nevydrží sedět tak dlouho bez pohybu jako většina obézních. Díky této neposednosti spálili podle výzkumů každý den 350 kalorií navíc. To je 1465 kilojoulů (kJ), tedy jeden lehčí oběd.

Čím víc dřely, tím víc snědly

Vědci ale přišli ještě na dvě další zajímavé věci. Zkoumali, jaká délka a druh pohybu přináší nejlepší výsledky, pokud jde o udržení nebo shození váhy. Zjistili, že dostatečná je půlhodina rozumné fyzické aktivity provozovaná pětkrát týdně. Zvolený druh cvičebního programu nehrál žádnou zásadní roli. Zkoumaná skupina žen shodila v průměru 9 %. Na výsledky nemělo žádný významný vliv ani zdvojnásobení délky cvičení nebo zvyšování jeho intenzity.

Řada amerických studií, ale také jedna holandská, odhalily jeden z důvodů, proč tomu tak zřejmě je. Čím náročnější cvičení ženy zvolily, tím více kalorií pak měly sklon spořádat, když skončily. Experiment s třinácti štíhlými sportujícími ženami, které si po cvičení mohly vzít ze švédského stolu, co chtěly, to potvrdil.

Dámy, které zvolily volnější, rozumnější tempo a méně náročnou aktivitu, doplnily jídlem jen třetinu kalorií vydaných při tréninku.

Nejezděte v práci výtahem, raději zvolte chůzi po schodech

FOTO: fotobanka Profimedia

Ty, které dřely na trenažéru na hranici svých možností, spořádaly o 90 kalorií víc, než vydaly při tréninku. Navíc většina jimi snědených jídel obsahovala hodně tuku. Podle lékařů měly po náročném cvičení pocit, že se mohou nacpat. Odmakaly si to přece.

Holandský výzkum ukázal i to, že lidé, kteří víc dřeli na tréninku, měli i větší sklon svalit se potom do sedačky, koukat na televizi, prostě si oddechnout a zalenošit. Protože byli unavení, a vždyť už si dnes dali do těla dost.

Závěr je jasný: fyzická aktivita by měla být rozumná a přiměřená našim schopnostem, jinak může být kontraproduktivní. Důležité je, abychom se jí věnovali co nejčastěji, v ideálním případě každý den.

Běhá i s kočárkem

Nepotřebujete speciální obuv! Ale ani sportovní oblečení, fitko nebo osobního trenéra. Tvrdí to ve své knize Každodenní fitness Američanka Peta Bee.

Potřebujete nápady, jak zvýšit svůj přirozený každodenní pohyb, aniž by to na vás kladlo nějaké mimořádné nároky. To je myšlenka, kterou propaguje.

Sama jde příkladem. Tato bývalá běžkyně je držitelkou titulu o nejlepšího profesionála v oblasti fitness. Dnes si udržuje kondici třeba tím, že s kočárkem, ve kterém vozí syna do školky, chodí svižnou chůzí, případně běhá. Ale to určitě není její jediná každodenní aktivita. Nabízí i další náměty, jak přirozeně zvýšit náš pohyb.

Zdánlivé maličkosti

Sedmdesát procent Evropanů bydlí do 10 kilometrů od své práce. Proto navrhuje, aby kus té vzdálenosti urazili pešky. Stačí si o půlhodinu přivstat. Že to nezvládnete? Smysl mají i zdánlivé maličkosti:

  • Zaparkujte auto na nejvzdálenější části parkoviště.
  • Pokud můžete, nechoďte v zaměstnání na nejbližší, ale naopak na nejvzdálenější toaletu.
  • V práci dělejte časté přestávky, protáhněte se, projděte se, místo telefonování s kolegou v podniku běžte a vyřiďte s ním záležitost osobně.
  • Při telefonování stůjte, nebo se procházejte.
  • Přineste si z domova oběd, který můžete sníst v nedalekém parku, projdete se tam i zpátky.
  • Jestli si tam můžete dát schůzku a chodit při ní, udělejte to.

Fyzická aktivita jako přirozenost i lék

Peta Bee upozorňuje, podobně jako řada českých lékařů nebo odborníků, na další náměty, jak vydat víc kalorií a cítit se díky tomu dobře:

Nenechávejte vysávat byt druhé, udělejte to vy. Nejezděte s autem do myčky, umyjte si ho sami. Domů se vracejte po schodišti, ne výtahem. To samé platí i pro vynášení smetí.

Pořiďte si psa (dvacetiminutová procházka, na kterou se vydáte aspoň 5x týdně, znamená minus šest kilogramů váhy za rok, nemluvě o příznivém vlivu na zdraví i psychiku).

I s kočárkem se dá sportovat

FOTO: fotobanka Profimedia

Skvělé účinky má také zahradničení. A nejen pokud jde o spálenou energii. Psychologové, kteří sledovali zahrádkáře, objevili, že tato činnost potlačuje stres stejně účinně jako relaxační metody.

Výborná je chůze, zejména pak její o něco intenzívnější varianta: nordic walking (zapojuje i horní polovinu těla a odlehčuje kolenům). Velmi dobrá je rovněž cyklistika nebo běh. Jezdit na kole, běhat nebo chodit můžete do práce.

Velký výdaj energie představuje chůze do schodů. Lékaři z Harvardské univerzity v USA zjistili, že muži, kteří zvládli denně osmkrát vyjít schody, nejen hubli, ale zároveň jim hrozilo o 33 % nižší riziko smrti na infarkt nebo mrtvici. A tak bychom mohli dlouze pokračovat. Je to jednoduché. Všechno záleží jen na nás.