S blížící se chřipkovou epidemií dává hodně maminek svým dětem vitamíny nebo polyvitamínové přípravky s minerály. Užívá je také hodně starších lidí. Odpůrci uměle vyrobených přípravků však upozorňují na to, že organismus jich dokáže využít jen relativně nízké množství. Doktorka Peenee Hallová z New Orleansu, která brojí proti jejich přehnanému užívání, poukazuje na to, že tělo dokáže vstřebat jen asi 15 procent syntetických vitamínů. To podle ní znamená, že z deseti dolarů, které Američané dají za jedno balení, jich osm a půl zase vyčurají.

Využitelnost vitamínu C ze zelí je naopak značná. Nejen proto, že jde o přírodní produkt. Ale hlavně proto, že zelí obsahuje flavonoidy, vlákninu a další látky, které využitelnost a i účinky vitamínů zvyšují. To samozřejmě neznamená, že bychom měli syntetické vitamíny zatratit. Zejména ne v období chřipek. Tehdy je dokonce můžeme kombinovat třeba právě s kysaným zelím. To zpomalí jejich průchod zažívacím traktem a částečně zvýší jejich využitelnost.

Lepší než kiwi nebo mandarinky

Podle doc. MUDr. Lubomíra Kužely, DrSc., předního odborníka na výživu, není kyselé zelí jen vydatným a velmi levným zdrojem vitamínu C, ale také zdrojem nedoceněným. Důvodem je zřejmě jeho ostrá, kyselá chuť a možná i pach.

Podle Jany Čepové, primářky Ústavu klinické biochemie a patobiochemie fakultní nemocnice v Praze-Motole, udělá kyselé zelí našemu organismu lepší službu než třeba kiwi nebo mandarinky. Spolu s ním doporučuje v zimě také jablka, mrkev a brambory, které vedle vitamínu C obsahují i další prospěšné látky. Není náhodou, že tato zelenina a ovoce tvořily základ zimního jídelníčku našich předků. Spolu s cibulí a s česnekem.

Obsah vitamínů v něm neklesá. "Kyselé zelí má proti dalším druhům zeleniny i ovoce tu přednost, že v něm obsah vitamínů skladováním klesá velmi pomalu," upozorňuje docent Kužela. "Podobně jako množství dalších látek užitečných pro naše zdraví. Což je důsledek kvašení. Působí jako nejpřirozenější konzervační prostředek. Samozřejmě jen do té doby, dokud ho nevyndáme z keramické nádoby nebo ze sklenice na vzduch.

"To bývá jeho výhoda proti např. citrónům, které obsahují také dost vitamínu C. Ty se k nám dovážejí i v zimě. Jejich pěstitelé z jižních zemí je však obvykle musí utrhnout ještě ne zcela zralé. Než se dostanou do našich obchodů, uplyne čtrnáct dní až tři neděle. A než je sníme, několik dalších dní. Po celou tu dobu v nich množství vitamínů klesá. To, neznamená, že bychom je měli zavrhnout. Naopak. Většina z nás i tak nejí dost ovoce a zeleniny. Ale je praktické to vědět a význam tropického ovoce v zimě nepřeceňovat.

"Zelí má i tu výhodu, že ho lze sníst relativně hodně, narozdíl od citrónů," říká docent Kužela. "Když ho spořádáme deset deka, pokryjeme tím například denní potřebu vitamínu C zhruba z jedné třetiny."

Zdravé bakterie

Za to, že si můžeme pochutnat na kysaném zelí, vděčíme bakteriím mléčného kvašení. Díky nim působí kyselé zelí příznivě i na náš zažívací trakt a na složení střevní mikroflóry. Tedy na lepší trávení. Podporou mikroflóry může přispívat i k lepší imunitě a působit jako prevence proti nádorům zažívacího traktu.

Lidé s vysokým tlakem by měli počítat s tím, že zelí obsahuje sůl. Pokud jedí mnoho jídel se zvýšeným obsahem soli, může jim sodík krevní tlak dál zvyšovat. Šťáva z obyčejného syrového zelí se v tradiční medicíně používala k léčbě žaludečních vředů. Na ty příznivě působil S-metylmetionin, který podle všeho urychluje jejich hojení a mírní jejich bolestivost.

Z dnešního pohledu je dobré konzultovat tento způsob léčby s lékařem. Není například vhodný pro lidi, kteří trpí chudokrevností, protože S-metylmetionin blokuje vstřebávání železa.

Pomáhá při hubnutí i proti rakovině

Přednosti zelí nelze postihnout jedním článkem. Obsahuje například málo kalorií. Zelné saláty vám proto mohou pomoci při hubnutí. Ale zároveň z nich získáte řadu vitamínů (C, A, B, K, karoten), minerálů (vápník, hořčík, fosfor síru, draslík a železo) a dalších cenných látek (bílkoviny, cukry, chlorofyl, organické kyseliny, myrosin, cabigen, který hraje důležitou roli při léčbě vředů, atd.).

Podporuje také funkci imunitního systému. Při infekcích pomáhají zejména jeho sirnaté složky. Příznivě ovlivňuje činnost jater, podílí se na optimalizaci krevních cukrů a snižuje hladinu cholesterolu. Má také celou řadu pozitivních efektů na zažívací systém. A tak bychom mohli pokračovat.

Výzkumy z posledních let potvrdily zejména preventivní účinky kysaného i obyčejného zelí proti rakovině. Za ty vděčí bohatému obsahu antioxidantů (vitamínu C, E a flavonoidů) a vlákniny. Dokazují to autoři amerických a japonských výzkumů. Silné protirakovinné účinky mají prý také izotiokyanáty, které vznikají díky kvašení právě v kyselém zelí.

Podle finských vědců, kteří jejich účinky studovali a dokládali je epidemiologickou studií, nás mohou ochránit zejména proti rakovině plic, tlustého střeva, prsu a jater.

Z hádky vznikla soutěž

Košt kysaného zelí ve Velké nad Veličkou vznikl jako hádka chlapů v hospodě. Nemohli se dohodnout, kdo ho má lepší. Letos 14. února se bude konat už pátý ročník této soutěže. Se svými vzorky se ho pravidelně účastní víc než stovka příznivců této pochoutky z celé republiky.

Přivezou nebo pošlou vzorek zelí v běžné sklenici od kyselých okurek na adresu Jagošova restaurace, Na staré poště, 696 74 Velká nad Veličkou.

Někteří vylepšují jeho chuť jablky, křenem, cibulí, feferonkami, koprem a dalšími přísadami. Těch lze vymyslet bezpočet (na Slovensku jsem jedl vynikající zelí s nakládanými paprikami nebo nastrouhanými kyselými okurkami).

Podle Antonína Ptáčníka, jednoho z pořadatelů soutěže, je však nejdůležitější najít správný poměr mezi zelím, solí a kmínem. A také dosáhnout toho, aby nebylo moc tvrdé ani měkké. Jak říkají místní - rozprplané. On sám má rád i šťávu ze zelí. Zejména po opici. "Kam se hrabe lák z okurek," směje se.