Hlavní obsah

Hubenost je skutečně ukrytá v genech, potvrdili vědci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Také vás týrá pohled na kolegyni, která si klidně každý den dá po obědě šlehačkový dort, zapije ho koktejlem a přitom nic nenasvědčuje tomu, že by jí sukně velikosti S začínala být těsná? Vězte, že zatímco z vás by podobná kalorická smršť brzy udělala Otesánka, ona si to dovolit může. Hubenost má totiž v genech.

Foto: Profimedia.cz

Mohou sníst, co chtějí a stejně nikdy nepřiberou...

Článek

Zatímco genů vedoucích k obezitě objevili vědci už několik, teď poprvé odhalili i geny, které způsobují extrémní hubenost. Informoval o tom server Daily Mail. Podle studie zveřejněné v časopise Nature jsou tyto geny součástí chromozomu 16.

V loňském roce vědci z Imperial College v Londýně a z univerzity v Lausanne ve Švýcarsku zjistili, že lidé, kterým tyto geny chybí, jsou 43krát častěji extrémně obézní. Letos výzkumníci odhalili, že ti jedinci, kteří mají tyto geny duplicitní, jsou naopak často velmi hubení. U mužů duplicitní geny způsobují 23krát častěji podváhu, u žen pětkrát. Tým zkoumal DNA více než 95 000 lidí, kteří podle BMI trpěli podváhou.

Za hubenost může zdvojení genů

Za normálních okolností dostane každý člověk kopii každého chromozómu od každého z rodičů - to znamená, že má dvě kopie každého genu. Někdy ovšem úseky chromozomů mohou být odstraněny či kopírovány, což vede k absenci nebo naopak abnormálním "dávkám" genů, vysvětlují vědci ve své studii.

Znamená to tedy, že nadváha a podváha mohou být dvě strany téže mince.

Tento objev má podle vědců důležité důsledky pro diagnostiku v oblasti zdraví dětí. Pokud například dítě takzvaně "neprospívá", čili nemůže přibrat na váze, nemusí to být nutně chyba rodičů. Vědci totiž dokázali, že polovina dětí s nižší váhou, než je typické, má duplicitní geny "hubenosti". Další zkoumání by tak mohlo vést k léčení poruch chuti k jídlu, ale i obezity.

Výzkum také ukázal, že čtvrtina lidí se zdvojením genů trpěla mikrocefalií, což je stav, ve kterém předčasně přestane růst mozek a často i hlava. Onemocnění je spojeno s neurologickými defekty a kratší životností.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám