„Všeobecně přijatou strategií je agresivní léčení s cílem zabít všechny patogeny. To však má nebezpečný důsledek – dává choroboplodným zárodkům odolným proti nasazeným lékům evoluční výhodu,“ upozornil kanadský odborník a spoluautor studie zaměřené na boj s odolnými mikroby Troy Day. Přitom asi hlavním cílem každého léčení by mělo být podle Daye kromě samozřejmého udržení pacienta při životě i vytvoření prostoru pro fungování imunitního systému léčeného organismu. Antibiotika objevená na konci 19. století a stále šířeji nasazovaná od 2. světové války se stala masově nadužívanými. S tím souvisejí i stále častěji se objevující případy onemocnění, vůči nimž kdysi účinné léky nezabírají.

Bakterie přezbrojily

Jedním z nejlepších příkladů je prostředek chloroquine, užívaný proti malárii. Jemu odolný typ choroboplodných zárodků získal výhodu a začal postupně při šíření nemoci dominovat, zatímco jiné příbuzné patogeny byly úspěšně potlačeny. Malárie je tak přetrvávajícím problémem a podle odhadů se jí ročně nakazí 500 miliónů lidí, z toho jeden milión onemocnění podlehne. Místo agresivního léčení se proto snahy o omezení šíření malárie obracejí proti zdrojům a přenašečům nemoci, což jsou především komáři. Nemusí se ale vždy jednat jen o Afriku.

Pohromou nemocnic ve Spojených státech a dalších vyspělých zemích je MRSA, odolný zlatý stafylokok, který by mohl znovu i z běžných operací, jako je odebrání slepého střeva, učinit životu nebezpečný zákrok. Kmen MRSA se přitom v minulosti šířil především v nemocničních zařízeních, jenže to už není pravda. Američané každoročně napočítají 280 000 případů, z nichž 10 procent končí smrtí. Některé indicie proto naznačují, že by se mohly vrátit dříve téměř vymýcené nebo poměrně spolehlivě léčitelné choroby, jako jsou tuberkulóza, zápal plic a další onemocnění.

Bez mnohých ulevujících tabletek si dnes neumíme představit život.

Bez mnohých ulevujících tabletek si dnes neumíme představit život.

FOTO: fotobanka Profimedia

Nebezpečná salmonela

V řadě evropských zemí se v současnosti šíří antibiotikům odolné bakterie salmonelózy. Onemocnění, přenášené prostřednictvím potravin a vody, které v miliónech případů ročně způsobuje pro většinu lidí zvládnutelné poruchy trávení s nepříjemnými průjmy, má svou nebezpečnou variantu odolnou i vůči nejsilnějším antibiotikům. Poprvé se rezistentní bakterie objevily v Africe, ale s cestovateli a emigranty se rychle dostaly i do Evropy. Odborníci sledují onemocnění se zvýšenou pozorností. Z několika zaznamenaných onemocnění v roce 2002 jich bylo v Británii během posledních let několik set případů.

Podobný vzestup byl monitorován ve Francii a Dánsku a za oceánem ve Spojených státech. Přitom na rozdíl od malárie je u salmonelózy možné zastavit její šíření prostřednictvím odpovídajícího zpracovávání a uchování potravin. Antibiotika byla v záloze jen na ojedinělé případy, především u lidí se sníženou imunitou. „Doufáme, že zveřejnění informací o hrozbě zvýší pozornost u národních i mezinárodních zdravotnických, potravinářských a zemědělských institucí a povede k přijetí odpovídajících opatření s cílem zabránit globálnímu rozšíření tohoto druhu,“ uvedl spoluautor výzkumu doktor Simon Le Hello z pařížského Pasteurova institutu.

Zbraně proti virům na dosah

Je tak trochu pardoxní, že zatímco bakteriální onemocnění, po desítky let poměrně úspěšně potlačovaná antibiotiky, znovu vyvstávají jako hrozba, dostává se do přelomové fáze boj s viry. Vědci z Massachusetts Institute of Technology (MIT) oznámili, že je na dosah superlék, který by mohl lidstvo zbavit nadobro i chřipky, která se každoročně s kašláním a posmrkáváním šíří napříč světem a objevila se ve variantě hrozivé ptačíprasečí chřipky.

Nově objevená protilátka DRACO funguje na principu najdi a znič. Pokud identifikuje v buňce cizí, virovou RNA, předá jí instrukci k sebezničení. Zdravé buňky nechá DRACO na pokoji. Navíc je tento lék účinný nejen proti chřipce, ale podle vědců i proti pestré škále dalších virových onemocnění, jako jsou vzteklina, spalničky, dětská obrna, a dokonce i HIV nebo na severní pookouli spíše exotická horečka dengue. „Je jistě možné, že existuje virus, který nejsme schopni léčit, ale zatím jsme ho nenašli,“ prohlásil pyšně vedoucí výzkumného týmu Mike Rider a dodal:

Bakterie MRSA je odolná vůči celé řadě antibiotik.

Bakterie MRSA je odolná vůči celé řadě antibiotik.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Objev antibiotik přinesl revoluci v léčení bakteriálních infekcí a my doufáme, že zahajujeme revoluci v léčení virových infekcí.“ Přitom nejde o jediný výzkum. Jinému týmu se podařilo viry chřipky „vykastrovat“. Laicky řečeno – virus chřipky má na svém povrchu jakési klíče, které mu pomáhají uchytit se na povrchu buňky. V reálném světě, pokud klíčovou dírku ucpete plastelínou, už se dveře nedají tak snadno otevřít, a to je podstata léků. Nejde přitom o nic jiného, než co dělají protilátky imuitního systému každého člověka, které ovšem nezacpávají klíčové dírky na buňkách, ale obalují klíče na virech tak, že už nejsou schopné přichytit se na buňce a přeměnit ji na továrnu dalších virů.

Jenže, aby to nebylo jednoduché, viry mutují a imunitní systém není schopen zaslepit klíče virů nové generace. Viry tak překvapí imunitní systém a protilátky nezaberou. Nová látka je však údajně schopná deaktivovat všechny klíče, a vetřelci tak nemají šanci nastartovat a rozjet cyklus množení napadání buněk a šíření onemocnění v organismu. Virům nepomohou ani různé mutace. Pokud testy potvrdí účinnost nových protilátek, bude to skutečná revoluce. Současně je ovšem selhávání antibiotik mementem, že žádné vítězství netrvá navždy.