Článek
Co se to děje s počasím. Připadá vám letošní léto normální?
Z hlediska meteorologického nenormální není. Bouřky, chladno, déšť, to už tu v minulosti mnohokrát bylo. Z pohledu lidí chápu, že jsou nespokojeni. Vždyť letošní červenec byl nejchladnější za posledních jedenáct let. Jeho teplota byla 15,8 stupně a to je o 1,1 stupně méně než dlouhodobý průměr. Jen pro zajímavost – průměrná teplota července v roce 2006 byla 24,8 stupně. Navíc ten letošní červenec byl nejdeštivější od roku 1997. Proto chápu lidi, že říkají „tento způsob léta zdá se být poněkud nešťastný“.
Dříve se střídala období tepla a deště a vždy to trvalo několik dní.
Počasí v ČR se mění v průměru každé čtyři dny. Nemá žádný týdenní rytmus podobný lidskému. Takže se může zdát, že prší hlavně o víkendu. Ale opravdu je to jen náhoda.
Pěkně děkuju za takovou náhodu. O víkendu by i počasí mohlo přispět k regeneraci sil, nemyslíte?
Přírodě neporučíme. Počasí působí na každého různě. Náhlé změny mohou však pocítit i zdraví aktivní jedinci.
Dokáže naše tělo předpovědět změnu tlaku vzduchu?
Z výzkumů vyplývá, že nejhůře působí na náš organismus rychlý pokles tlaku vzduchu. Tedy při přechodu nízkého tlaku nebo před příchodem studené a teplé fronty. Jakmile pokles tlaku dosáhne vyšší hodnoty než 4 hPa za 24 hodin (průměrný tlak je v ČR 1013,26 hPa), můžeme cítit bolest hlavy, kloubů, malátnost, někteří lidé i hůře spí.
Prý pocitová teplota není shodná s teplotou na rtuti teploměru?
Opravdu není. Lidské tělo teplotu okolního vzduchu vnímá v závislosti na mnoha jevech. Například v horkých dnech je zvyšována vyšší vlhkostí vzduchu. Pro Středoevropana je snesitelnějších suchých 37 stupňů v poušti než stejných, ale vlhkých 37 stupňů v tropech.
Čím to je?
Je to dáno tím, že ochlazování odpařováním kapiček potu na povrchu kůže je účinnější v suchém vzduchu než ve vlhkém, který již další vodu, tedy pot, není schopen pojmout, protože je blízký nasycení. Pot tak zůstává na těle a pocitově zvyšuje pocit horka.
Naopak vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při teplotách blízko nuly. Týká se to ale i horkých dnů třeba na pláži u moře. Vítr vyrovnává rozdíly teploty mezi mořem a pevninou a snižuje pocit účinků slunce na organizmus. Spálíme se rychle, protože necítíme hřejivé slunce.
Ale sluníčko je pro nás blahodárné.
Samozřejmě. Slunečné dny nás naladí pozitivně. Dny s velkou oblačností a deštěm nám energii odeberou. Zatažený a deštivý týden může způsobit únavu celého organismu. A to mnozí lidé letos pocítili.
Prý v létě hovoříte i o indexu ospalosti?
S velkou oblačností a srážkami index ospalosti souvisí. Je vypočítáván na základě změny teploty vzduchu, jeho tlaku, oblačnosti, srážek a dnů v týdnu. Z pozorování vyplývá, že nejvíce ospalí a unavení jsme v úterý a v pátek, naopak nejvíce energie nám dodává víkend. Index ospalosti má stupně 1 až 10. Nejnižší je vydáván pro slunečné víkendové dny s odpolední teplotou kolem 20 stupňů. A s tím, že za posledních 24 hodin se tlak vzduchu výrazně nezměnil ani nedošlo k ochlazení či oteplení.
Naopak zatažený den s deštěm a poklesem teplot o 5 stupňů proti předchozím dním si zaslouží index ospalosti vysoký.
Jak snížit negativní důsledky počasí na naše zdraví?
To je rozdílné pro každého člověka. Obecně platí, že zátěž počasí na náš organismus snížíme dostatečným přísunem tekutin, vitamínů a fyzickou aktivitou.
A jak bude v příštích týdnech?
Ráz současného počasí se asi výrazně nezmění. Řeknu-li to lidově: léto nic moc. Ale věřím, že tropická třicítka snad v srpnu také zazvoní. Už se na ni těším.