Bývalý sportovec pracoval v hokejovém klubu v Brně. Hodně kouřil a v práci zažíval pořádnou dávku stresů. Navíc zdědil po rodičích i vysoké kardiovaskulární riziko.

Většina jeho příbuzných umírala na srdečně cévní choroby před šedesátkou. Zjistili mu i vysokou hladinu cholesterolu (8 mm/l místo 4,8 až 5 mm/l). O ní samozřejmě nevěděl.

Klasický zátěžový test na EKG ukázal, že jeho srdce zatím poškozené není. Výsledky a vysoké riziko úmrtí ho vyburcovaly. Přestal kouřit, začal sportovat a víc přemýšlet o tom, co jí. Prostě změnil životosprávu. Na cholesterol dostal léky.

Po půlroce podstoupil vyšetření cév na špičkovém japonském přístroji znovu. Opět mu ho dělali na Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Naměřené hodnoty se tentokrát výrazně přiblížily jeho věku.

Mezinárodní projekt

Tým odborníků vedený přednostou zmíněné kliniky, prof. MUDr. Petrem Dobšákem, CSc., dělá screening aterosklerózy (kornatění cév) u populace v ČR. Zjišťuje, v jakém stavu lidé cévy mají. Tento výzkum je součástí rozsáhlého mezinárodního projektu koordinovaného japonským Institute of Development, Aging and Cancer, Tohoku University of Sendai. Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace ho dělá společně s Klinikou pracovního lékařství ze stejné nemocnice. Vyšetřili už víc než 3000 lidí.

„Podle předběžných výsledků jsou na tom třeba čeští muži ve věku 50-60 let lépe než Rusové,“ říká profesor Dobšák. „Ale v porovnání s Japonci mají cévy v průměru o deset let starší. A s postupujícím věkem se u nich tento rozdíl prohlubuje.“

Test na vlastní kůži

Položil jsem se na zmíněné klinice na lehátko a sestra mi navlékla na obě paže a nad kotníky nohou podobné manžety, jaké mám na svém domácím přístroji na měření krevního tlaku. Na hrudník mi připevnila snímač zaznamenávající srdeční ozvy. Pak zapnula speciální japonský přístroj, který nafoukl manžety, začal snímat krevní tlak a s ním i šíření krevního proudu vytlačeného ze srdce do končetin.

Ze zpoždění, s jakým do nich vlna krve dorazí, a ze změřených hodnot dokáže přístroj zjistit pružnost cévních stěn, tedy jejich stav a funkčnost. Vyšetření trvalo necelou čtvrthodinku. V mém případě ukázalo, že mám cévy zhruba o tři roky mladší, než je můj reálný věk. Vzhledem k tomu, že beru léky na vysoký cholesterol a krevní tlak, šlo o mírně optimistický údaj.

Ukáže, jak úspěšná byla léčba

Průkopníkem zmíněného testu v ČR je MUDr. Lubomír Berka, CSc., z Ordinace pro kardiovaskulární choroby a diabetes v Jindřichově Hradci. V ní udělali už téměř 13 000 těchto měření.

„S tím, že padesátníci mají cévy jako sedmdesátníci nebo osmdesátníci, se setkávám relativně často,“ říká. „Zejména tehdy, kdy nežijí právě zdravě a zažívají stresy, například proto, že pracují s lidmi, nebo trpí dlouhodobou chronickou nepohodou v práci, případně v soukromí.“

Výsledky vyšetření nejsou podle něj zajímavé jen proto, že ukážou reálný stav cév. Ale také proto, že zkušenému lékaři umožní zvolit optimální způsob léčby. Navíc z nich může s docela slušnou pravděpodobností odvodit, jak se potíže budou vyvíjet, pokud se pacient nezačne léčit. Tedy v jakém horizontu mu při jeho anamnéze hrozí vysoký krevní tlak, cukrovka, infarkt…

Opakované vyšetření prozradí, jak úspěšná je léčba pacienta, případně to, jak ji dodržuje. Ideální doktoru Berkovi připadá, když se hned první test stane motivací pro zdravější způsob života. „Správná životospráva má totiž na stav cév obvykle větší vliv než léky,“ zdůrazňuje.