Někdy se však tato skvrna nevytvoří, a když pak nemoc propukne až po nějakém čase, je obtížná nejen její diagnostika, ale i léčba. Pokud se borelióza správně neléčí, mohou borelie napadnout důležité orgány těla, od kůže přes játra, srdce až po mozek.

Při postižení mozku mívají pacienti psychické poruchy, deprese vedoucí až k sebevražedným sklonům (nejčastější příčinou úmrtí lidí s chronickou boreliózou je sebevražda), schizofrenní příznaky, halucinace, později demence až úplný rozklad osobnosti. Bohužel způsob diagnózy boreliózy, který se u nás používá a je lékařům doporučován, nedosahuje ani 50procentní spolehlivosti. Ze sto nakažených boreliózou se jich léčí polovina a zbytek je ponechán osudu.

Lékaři je považují za simulanty a psychicky narušené osoby

Tito nemocní pak trpí mnoha problémy fyzickými i psychickými. Lékaři a jejich okolí je mnohdy považují za simulanty, hypochondry a psychicky narušené osoby. Místo na infekčním oddělení, kde by se měla léčit příčina jejich stavu, končí v náručí psychiatrů. Psychofarmaka jim však nepomohou odstranit příčiny stavu a často ho ještě výrazně zhorší.

„V roce 2002 a 2006 byly v Česku provedeny studie zkoumající rozšíření boreliózy u duševně nemocných, které jednoznačně prokázaly zvýšený počet seropozitivních pacientů s boreliózou,“ řekl Právu čestný předseda občanského sdružení Borelióza CZ Pavel Marvan.

„Po odchodu dr. Hájka, který studie vedl, se tyto údaje přestaly bohužel sledovat. Že ale případů zapříčiněných boreliózou je mnohonásobně víc, odvozuji z toho, že ve studiích používali autoři nedokonalý diagnostický postup, který zachytil ani ne padesát procent nemocných s boreliózou.

A podle jedné studie, na které pracovala Lida Mattmanová, lékařka nominovaná na Nobelovu cenu, a česká známá vědkyně dr. Hulínská, je spolehlivost použitých metod dokonce pouze 9 procent. Vyplývá z toho, že v psychiatrických ústavech je mnoho lidí s boreliózou, přitom mnohým by pomohla jednoduchá a levná léčba antibiotiky,“ dodal Marvan.

Mnoho lidí podstupuje nesprávnou léčbu

Občanské sdružení Borelióza CZ obeslalo všechny psychiatrické ústavy a kliniky v ČR s dotazem, zda je jim tato problematika známa a zda se jí při své léčebné činnosti zabývají. V odpovědích vesměs zaznělo, že problematika jim známa je, ale že se jí nijak nezabývají.

„Nad takovým přístupem zůstává rozum stát,“ okomentoval situaci Marvan. „Když si člověk uvědomí, co lidí v ústavech trpí zbytečně a kolik nesprávná a neúčinná léčba stojí, nechápeme přístup českých lékařů. Přitom mají příklad v sousedním Německu, kde skupina 200 expertů vypracovala směrnice zohledňující nejnovější diagnostické a léčebné trendy.

Na našich internetových stránkách www.borelioza.cz jsme je přeložili do češtiny a doporučujeme všem lidem, kteří boreliózou onemocní, aby se s nimi seznámili a vyžadovali léčbu podobnými způsoby, jinak jim hrozí, že skončí jako stovky jiných nedostatečně léčených pacientů až na psychiatrické klinice.

 Klíšťová encefalitida

V současnosti lékaři neznají přesnou léčbu klíšťové encefalitidy. Léčí pouze příznaky onemocnění. Probíhá jako nehnisavý zánět mozkových blan či zánět mozku. K nákaze obvykle dochází v přírodě po přisátí infikovaného klíštěte, pitím nepasterizovaného mléka nebo při odstraňování klíšťat ze psů a koček. Inkubační doba je dva až čtrnáct dní. Onemocnění klíšťovou encefalitidou mívá dvoufázový průběh.

V první fázi onemocnění se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech, které trvají čtyři až patnáct dní. Tyto počáteční příznaky se podobají chřipkovému onemocnění. Poté se nemocnému na pár dní uleví a cítí se lépe, ale virus se zatím v těle množí.

Druhá fáze je po osmi až patnáctidenním klidovém období. Opět nastanou horečky a v různé intenzitě se projevují příznaky postižení centrálního nervového systému. Postiženého bolí hlava, zvrací, tuhne mu svalstvo šíje, má poruchy paměti, spánku, orientace. Často mívá závratě, svalový třes, obrnu nervů a dobře nevládne s končetinami.

Při lehčím průběhu nemoci – meningitidě – virus postihuje především mozkové pleny. Dojde k poměrně rychlému ústupu potíží, pacient odchází z nemocnice za 2–3 týdny domů, potom následuje několikaměsíční rekonvalescence.

Těžší forma nemoci, při které virus postihuje mozkovou tkáň, se jmenuje encefalitida. Průběh onemocnění je daleko vážnější, zvyšuje se i procento trvalých následků, v krajním případě onemocnění i přes maximální péči lékařů končí úmrtím. Postihne-li virus kořeny míšních nervů, dochází k nevratným obrnám.

Ochranou je očkování, které lze provádět po celý rok, nejvhodnější je ale nyní.

Lymská borelióza

Onemocnění má časné a pozdní stadium.

Časné stadium je pomalu se šířící červená skvrna zvaná erithema migrans. Objevuje se v místě, kde se klíště přisává. Vzácně tyto skvrny na sobě lidé ani nepozorují, a přesto při testech, když se cítí špatně, se ukáže, že onemocnění prodělali. Většinou se však uvedená červená skvrna postupně zvětšuje, uprostřed bledne, až vznikne jakýsi prstenec. Skvrna někdy i ve formě zarudlého většího pupínku se může vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Dalšími příznaky onemocnění bývá horečka, třesavka, bolesti ve svalech a celková únava. Někdy příznaky připomínají onemocnění chřipkou, a proto jim nevěnujeme tolik pozornosti.

Pozdní stadium lymské boreliózy postihuje klouby, kůži a nervový systém.

Proti onemocnění dosud neexistuje účinná vakcína. První pokusy však už učiněny byly. Nemoc se léčí antibiotiky.



Přečtěte si také: Zelený léčitel pomáhá lidem ve městech
Stromy, tráva a městské parky – to všechno se ve městech podílí na vytváření příjemnějšího mikroklimatu.
Více se dočtete ve čtvrtek v deníku Právo (příloha Café).