"Řekne-li se chřipka, často si představíme banální onemocnění, které je sice nepříjemné, ale ne příliš nebezpečné. A to je právě velký omyl, který nás může přijít moc draho. Dokonce tak draho, že můžeme zaplatit i životem," říká doktorka Marie Havlíčková ze Státního zdravotního ústavu v Praze a dodává: "V žádném případě bychom chřipku neměli podceňovat. Je to nebezpečné infekční onemocnění, které ročně postihne zhruba deset procent světové populace a během pandemie, tedy epidemie celosvětového rozsahu, dokonce 40 až 50 procent populace."

Asi tisíc mrtvých ročně

Bezprostředně na chřipku každý rok zemře v České republice 50-60 většinou starších lidí. Úmrtí, která se dají přičíst komplikacím s ní spojeným, dosahují kolem 1000 ročně.

"Virus chřipky dokáže organismus doslova zdecimovat, a pokud je oslaben ještě jinou nemocí, může být průběh velmi dramatický až osudový," tvrdí hlavní hygienik republiky doktor Michael Vít.

V loňské sezóně chřipkou v ČR onemocnělo 1 886 000 obyvatel a šlo o takzvanou epidemii střední intenzity. Jak to bude letos, zatím nikdo neví.

Američané předvídají, že svět zasáhne epidemie, jejíž úder bude skutečně mohutný. Dokonce existuje předpoklad, že chřipce celosvětově podlehne až 650 000 lidí a následky hlavně v rozvojových zemích budou otřesné.

Pandemie nehrozí

Hygienik Vít ale soudí, že pandemie zatím nehrozí. "Když nepřijde letos, můžeme ji čekat každý rok a Česká republika je na ni připravena. Máme dostatek antivirových preparátů, které by v první fázi dostávali zejména lidé zajišťující chod státu a lékaři, a pak by se přistoupilo k vakcinaci obyvatel," řekl Vít.

Lékaři se obávají kombinace chřipky a SARS, tedy prudkého zánětu plic, který končí smrtí. Ale ani tato hrozba se zatím nepotvrzuje.

Prudký nástup

Chřipka má zpravidla velmi prudký nástup. Je pro něj charakteristický suchý dráždivý kašel a vysoká teplota přes 38 stupňů.

"Všechno nás bolí, jsme celkově zchváceni, ztrácíme zájem o okolí, společnost, zaměstnání," vysvětluje hlavní hygienik Prahy doktor Vladimír Polanecký. Tvrdí, že nejohroženější či spíše největší nebezpečí je pro starší lidi s chronickými nemocemi a pak děti. Může ale zasáhnout každého.

Příznaky chřipky zpravidla do týdne odeznějí. Ale platí zásada, že bychom měli vždycky zůstat doma, nechodit mezi lidi, a nešířit tak onemocnění. Chřipka je totiž kapénková nákaza, a to znamená, že stačí jedno kýchnutí a nemocný může nakazit stovky lidí. Pokud máme velmi vysokou horečku, která sama neustupuje, je nutné navštívit lékaře.

Léky a alkohol

"Lidé často vyžadují, aby na chřipku dostali antibiotika. Ale ta na onemocnění nezabírají. To je třeba vědět," říká doktor Michael Vít. Většinou stačí obyčejný paralen nebo acylpirin, teplý čaj a klid na lůžku. Antibiotika se předepisují tam, kde je předpoklad, že by mohlo dojít ke komplikacím, zejména zánětu plic. Malým dětem by se neměl podávat acylpirin, protože v útlém věku by jim mohl škodit.

Doktor Michael Vít tvrdí, že alkohol nemůže chřipku vyléčit v žádném případě. "Svařené víno ani slivovice chřipku nevyléčí. Naopak zdravotní stav se po požití alkoholu může ještě zhoršit. Alkohol žádné viry nespálí a pro léčbu ho rozhodně doporučit nelze. Navíc opravdu nevím, kdo by měl na alkohol chuť, když ho schvátí skutečná chřipka," soudí Vít.

Zvýšit přísun vitamínu C a zinku

Při chřipce je nutný vyšší přísun vitamínů. Neznamená to však, že bychom je měli jíst plnými hrstmi. Pak by mohlo dojít k předávkování, které je zpravidla provázeno nepříjemnou a dlouhotrvající vyrážkou. Denní dávku 80 miligramů vitamínu C pokryjí dvě velká jablka, větší pomeranč nebo grep.

Dietolog Ivan Mach tvrdí, že v době chřipek potřeba vitamínu C stoupá, a tak se vyplatí přidat zelí, kiwi, citróny či papriky a doplnit vitamíny z jídla multivitamíny z lékárny. "Vitamín C se zinkem jsou vhodnými prostředky ochrany před nachlazením a chřipkou," tvrdí Mach.

Jeho kolegyně, praktická lékařka doktorka Marie Opltová z Prahy soudí, že při teplotě pomohou i obklady s bezinkovým octem na zápěstí, krk a hlavu a uleví i chladné zábaly. "V ložnici by mělo být 19 až 20 stupňů, vhodné je zvlhčovat vzduch například mokrou plenou na topení. Při chřipce je také nutné dostatečně pít, ne ale dráždivé tekutiny. Strava by měla být lehká. Osvědčilo se nevečeřet a nezatěžovat trávením organismus, který bojuje s infekcí," soudí Opltová.

Zpravidla po pěti až sedmi dnech chřipka ustoupí a my se opět cítíme lépe. I po tomto období bychom na sebe měli být pozorní, protože doléčení trvá ještě sedm až čtrnáct dní. Dokonce chřipku můžeme dostat dvakrát během chřipkového období, a tak je lepší dát na sebe pozor.

Pandemie byly už tři
Už pět let hrozí lidstvu pandemie, tedy chřipková epidemie obrovského rozsahu, která by zasáhla celý svět. Naposledy byla před 34 lety, a protože chřipkový virus se mění v intervalu 20-30 let zásadním způsobem, což je právě doprovázeno pandemií, jsme nyní ohroženi víc než jindy. Lékaři dosud zaznamenali mnoho pandemií. Tři ale byly obrovské.
* První a nejrozsáhlejší byla v letech 1918-1920, kdy šlo o takzvanou španělskou chřipku. Ve světě onemocnělo 700 miliónů lidí a zemřelo 22 miliónů. To je víc, než padlo lidí v 1. světové válce.
* Druhá a třetí pandemie byly v letech 1957 až 1959 (asijská chřipka) a v roce 1968 (hongkongská). Obě si vyžádaly milióny mrtvých.
* V ČR nejrozsáhlejší chřipková epidemie byla na přelomu let 1969-1970, kdy se jako nová varianta objevil kmen A (H3N2). Tehdy chřipka postihla 2,5 až 3 milióny obyvatel.
* Na možnou další pandemii je ČR připravena. Byly by posíleny lékařské služby první pomoci, uvolněna lůžka v nemocnicích a zajištěno dostatečné množství antivirových a vitamínových preparátů. Lékaři by spolupracovali se školami a samozřejmostí by bylo omezení společenských akcí, kde se shromažďuje více lidí. Při pandemii by v ČR mohlo onemocnět až 4,5 miliónu lidí. Pandemický plán předpokládá, že epidemie by stála zhruba 10 miliard korun včetně nemocenské. Plán obsahuje opatření v šesti na sebe navazujících fázích, které se od sebe liší podle toho, zda půjde o přípravnou fázi nebo tu, ve které by nová varianta chřipkového viru byla zjištěna, nebo okamžik, kdy se začala šířit v jiném státě, či o fázi, kdy byla poprvé izolována a pak šířena v ČR. Hygienici sledují vývoj chřipkových onemocnění v každém okrese. Státní zdravotní ústav je napojen na okolní státy a na chřipkové centrum při Světové zdravotnické organizaci.