Při průjmovém onemocnění dochází k podráždění trávíiího traktu, což způsobí zrychlení pohybu střev. Ta nejsou schopna vstřebat tekutiny, které jsou obsažené ve strávené potravě a přebytky vyloučí ven.

Podle délky trvání obtíží a příčin se průjem dělí na akutní a chronický. Akutní průjmové onemocnění přichází náhle, ale rychle odezní (trvá maximálně 14 dní). Obvykle jej způsobují viry a bakterie. Někdy ovšem může být příčinou i výskyt parazitů v těle.

Viry, jež mají na svědomí třetinu onemocnění, způsobují průjem u všech osob bez ohledu na věk. Vyskytují se ale hlavně u dětí, přičemž u těch nejmenších způsobují obtíže nejčastěji rotaviry. Druhou nejohroženější skupinou jsou starší lidé. Viry pronikají do buněk v tlustém či tenkém střevě, kde se množí a brání správnému vstřebávání tekutin.

Bakterie způsobí průjem tehdy, dostanou-li se do zažívacího ústrojí. Tam napadnou buňky, ve kterých mohou způsobit zánět. Způsobů, jak dochází k tomuto typu, je hned několik:

  • nedodržování základních hygienických zásad (mytí rukou po toaletě apod.)
  • nedostatečně omyté ovoce a zelenina
  • kontaminovaná vejce a vaječné produkty
  • kontaminované maso a mléčné výrobky
  • špatně tepelně zpracované maso
  • přímý kontakt s nemocným zvířetem. 

Pro bakteriální průjmy je typický náhlý nástup onemocnění. Provázet je může horečka, slabost, zvracení, bolesti břicha. Někdy se může ve stolici vyskytnout i krev.

Právě bakteriální průjem často potkává turisty v zahraničí a exotických zemích. Nevyhne se vám ale ani doma. Zdrojem nákazy je nejčastěji nevhodná strava (příliš tučná či kořeněná), málo tepelně upravené maso, kontaminovaný led atp.

Dlouhodobý průjem může signalizovat rakovinu

Příčinou dlouhodobého průjmu bývá nejčastěji tzv. dráždivý tračník, který se projevuje poruchami vyprazdňování. Nemocní tudíž trpí zácpou nebo průjmem. Pakliže průjem trvá déle než dva týdny, měli byste zpozornět. Dlouhodobé střevní potíže mohou signalizovat vážná onemocnění, například rakovinu tlustého střeva a konečníku, alergii na lepek, cukrovku a mnoho dalších.

Chronickým průjmem ale mohou trpět i pacienti s Crohnovou nemocí či lidé po operaci žaludku, střeva či žlučníku. Způsobit jej mohou i některé léky.

Kdy se obrátit na lékaře

Průjem není radno podceňovat. Na lékaře se obraťte vždy, pokud:

  • průjem trvá déle než pět dní a provází jej horečky a zvracení
  • se objeví ve stolici krev
  • se průjem objeví u kojenců a batolat
  • dlouhodobě trápí děti a starší osoby
  • dochází k rychlé dehydrataci (hlavně u dětí a starších osob)

Průjmy mohou způsobit dehydrataci, úbytek důležitých minerálů (například nedostatek draslíku může vést k poruchám srdečního rytmu a u starších osob až k cévní mozkové příhodě), významný úbytek na váze až podvýživu.

Jak na běhavku

Většina pacientů řeší zpočátku průjem samoléčbou. Přitom je důležité dodržovat režimová opatření:

  • Doplňujte tekutiny a minerály (vhodné jsou neslazené čaje, minerální vody a iontové nápoje)
  • Sůl ve více osolené polévce doplní chybějící draslík
  • Strava by měla být bohatá na vitamíny a minerály, ale nezatěžovat trávicí ústrojí 
  • V rámci diety je vhodné jíst: suchary, piškoty, banány nebo rýžový odvar. Později při zlepšení přidejte vařené brambory, vařené nebo dušené bílé maso atd.

Léčbu průjmů je možné řešit i prostřednictvím volně prodejných léků. "Protože není často známa příčina onemocnění, tedy není zřejmé, zda se jedná o průjem virový nebo bakteriální, je vhodné vybrat pro pacienta takovou léčbu, která funguje na všechny typy průjmu," radí Marek Beneš z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

"Je vhodné použít přípravky, které působí na přírodní bázi, dokážou navázat toxické látky, nezrychlují ani nezpomalují trávení, mají minimální nežádoucí účinky, protože se nevstřebávají. Léčivé přípravky by však neměly barvit stolici. Krev ve stolici totiž může upozornit na vážnější onemocnění."