K infarktu myokardu dochází, když se ucpe některá z věnčitých tepen, které zásobují okysličenou krví srdeční sval. Bez kyslíku dochází k nevratnému poškozování srdečního svalu, který může následně odumřít. Proto má-li být léčba úspěšná a účinná, musí přijít pokud možno okamžitě.

Ze statistik jasně vyplývá, že celá řada nemocných zemře již během jedné hodiny od prvních příznaků, proto se mnozí nestihnou ani včas dopravit do nemocnice.

K infarktu myokardu většinou dochází zcela nečekaně, například ve spánku či při rozčílení. Obvykle postižený nejprve ucítí tlak na prsou nebo pálivou bolest za prsní kostí tzv. stenokardii, která může vyzařovat do levé paže, krku, čelisti, zad, ale i do břicha. Je nezávislá na poloze těla a na dýchání a trvá zpravidla několik minut až hodin. Pokud mají lidé po ruce nitroglycerin, poznají, že jde o infarkt i díky tomu, že ani tento lék nezabírá.

Obtíže velmi často provází pocení, zvracení, bušení srdce, neklid, strach a úzkost. Při rozsáhlém infarktu dojde k selhávání přečerpávací schopnosti srdce a objeví se akutní dušnost, u starších nemocných i zmatenost (při postižení více než 20 % srdeční svaloviny).

U některých lidí může proběhnout infarkt zcela bez příznaků, a že k němu došlo mohou lékaři objevit zcela náhodně při vyšetření srdce, např. prostřednictvím EKG.

Bohužel u některých lidí se projeví infarkt v té nejzávažnější podobě, a to když je přepadne bolest s dušností spojená s náhlou ztrátou vědomí. Obvykle je to provázeno závažnou poruchou srdečního rytmu neboli fibrilací komor. Pokud není v takovém případě okamžitě zahájena kardiopulmonální resuscitace (tj. masáž hrudníku a umělé dýchání), nemocný umírá náh­lou smrtí.

Jak by měla vypadat první pomoc?

Pokud je postižený při vědomí, měl by zůstat naprosto v klidu, pokud možno v poloze v polosedě a okamžitě zavolat první pomoc, a to buď linku 155 nebo 112. Pokud má nemocný po ruce nitroglycerin, měl by si dát tabletku okamžitě pod jazyk. Zmírnit následky může i tabletka acylpyrinu, kterou by měl nemocný rozkousat v ústech a zapít čistou vodou. Lze tak zabránit tvorbě dalších krevních sraženin. Další léčbu pak provede přivolaná záchranná služba.

Pokud nemocný upadne do bezvědomí, pak je nutné provést okamžitě nepřímou masáž srdce, a to v poměru 30 stlačení srdce na dva dechy umělého dýchání do té doby, než přijedou záchranáři.

V každém případě by si měli lidé pamatovat, že rychlou záchrannou službu je nutné volat okamžitě. Mnohdy se totiž stává, že pacienti vytočí tísňovou linku s poměrně velkou prodlevou, takže i když lékař dorazí na místo velmi rychle, srdce trpí nedostatkem kyslíku již desítky minut, a tudíž lékaři nemohou nemocnému tak pomoci, jako v případě, kdy by byla záchranná služba zavolána okamžitě.

I léčba musí být zahájena včas

Základním cílem léčby je zprůchodnění uzavřené infarktové tepny a obnovení průtoku do postižené oblasti srdce. Toho je možno dosáhnout dvěma způsoby: pomocí léků, které rozpouštějí krevní sraženinu = trombus (tzv. trombolytika), nebo mechanicky – pomocí angioplastiky (rozšíření tepny pomocí speciálního balonkového katetru).

Samozřejmě mnohem úspěšnější je léčba pomocí angioplastiky (až 90% úspěšnost), ale i ta musí být provedena co nejdříve. Pokud je primární angioplastika provedena do hodiny od prvního pocitu bolesti, může zcela zabránit vzniku infarktu. Pokud je provedena do 3–4 hodin, významně zmenší velikost infarktu, po 6 hodinách je však efekt i úspěšné angioplastiky nevelký a po 12 hodinách již téměř žádný.

Bohužel tento léčebný výkon se provádí jen ve specializovaném lékařském centru, tudíž i zde hraje velmi důležitou roli to, zda je přivolána rychlá záchranná služba včas.

Léčba pomocí medikamentů tzv. trombolýza je sice taky účinná, ale její úspěšnost je pouze 40 - 70 % (záleží na druhu léku a doby podání).

Doba rekonvalescence závisí na komplikacích

V akutní fázi prvních 24–48 hodin je nemocný hospitalizován na specializovaném lůžku (oddělení akutní kardiologie, koronární jednotka nebo oddělení intenzivní péče). Při včasné léčbě pomocí angioplastiky a nevelkém rozsahu infarktu myokardu je rehabilitace zahájena již první den cvičením na lůžku a následně rychlou mobilizací pacienta (vstává 2.–3. den, chodí 4.–5. den).

U nekomplikovaných nemocných je doba pobytu v nemocnici zpravidla 5–7 dní, u nemocných s rozsáhlým infarktem myokardu nebo komplikacemi se úměrně prodlužuje doba pobytu o nezbytná další vyšetření.

Po propuštění se doporučuje pozvolna zvyšovat fyzickou aktivitu. Celková doba hojení infarktu záleží na jeho velikosti a pohybuje se od 2 do 6 týdnů. Nástup do práce je u nekomplikovaného nevelkého infarktu možný za 2–4 týdny, u rozsáhlého infarktu za 3 měsíce (podle charakteru práce).

"V České republice je díky hustotě center zabývajících se infarktem myokardu jedna z nejvyšších úspěšností v léčbě této smrtící choroby na světě. Pokud však není pomoc přivolána včas, může končit smrtí," varují lékaři ze serveru Kardiochirurgie.cz

Již dříve bylo ze statistik zjištěno, že pacient váhá v průměru dvě hodiny, než zavolá záchrannou službu, někdy dokonce čeká i celou noc. Doba ošetření na místě a transportu do nemocnice přitom nepřesahuje 45–90 minut (podle vzdálenosti) a vlastní angioplastika v příslušném centru netrvá obvykle déle než 60 minut. Osud má tedy nemocný často doslova ve svých rukou.