Na podobnou otázku nejspíš nelze najít jednoznačnou a ucelenou odpověď. Pokouší se o to alespoň dílčí, někdy lehce bizarní průzkumy, které cituje server Daily Mail.

Na počátku měsíce přišli vědci z Univerzity of Illinois s výzkumem, který dokazuje, že lidé, kteří jsou šťastní a smýšlejí pozitivně, žijí mnohem déle. Přinesli přitom jasné a přesvědčivé důkazy, že štěstí je klíčové pro lepší zdravotní stav a delší život.

Rodinné štěstí

Minulý měsíc zase britská studie, sledující členy 40 000 domácností po celé zemi, došla k závěru, že klíčem ke štěstí je jíst společně s rodinou alespoň třikrát týdně. Tato praxe totiž pomáhá vybudovat silné pouto mezi rodiči a jejich dětmi, což všechny činí šťastnými.

Ze studie pak vyplynulo, že šťastnějšími páry jsou páry manželské. Nejšťastnější jsou pak bezdětní manželé s vysokoškolským vzděláním. Muž pracuje a pár spolu žije méně než pět let. Po tomto okamžiku ovšem pocit štěstí klesá. Pozoruhodné je to, že u žen mnohem strměji, než u mužů. [celá zpráva]

Nejšťastnější děti vyrůstají v úplné rodině, kde jsou partneři spokojení se svým vztahem, mezi sourozenci neexistuje "domácí" šikana, nehádají se často s rodiči a alespoň s jedním z nich mohou diskutovat o důležitých otázkách. Děti vyrůstající v neúplné rodině jsou nešťastnější, než děti vyrůstající v chudobě.

Největší štěstí přichází po padesátce

O tom, zda budete v životě šťastní, se ale podle některých vědců rozhoduje už v okamžiku narození. Odborníci z Metropolitan University v Manchsteru se domnívají, že to, jak budete jako jednotlivci šťastní, ovlivní vaše jméno. Podle jejich výzkumu si například v roce 2009 nejvíce šťastného života užívali lidé se jmény Judy a Joshua, naopak Ben, Andrew a Edward na tom byli nejhůře.

Pokud už máte mládí za sebou a myslíte, že ty nejšťastnější chvilky už jste prožili, nenechte se mýlit. Studie odborníků ze Stony Brook University v New Yorku tvrdí, že to největší štěstí přichází až po padesátce. Souvisí to s úbytkem starostí, stresu, hněvu a strachu. Lidé si začínají uvědomovat svůj omezený čas, přestávají tolik vnímat negativní věci a soustředí se na pozitiva, jako jsou rodina a přátelé.

Ze stejného průzkumu také vyplynulo, že muži jsou obecně šťastnější. Ženy totiž trpí starostmi a smutkem mnohem více než oni, a to ve všech věkových kategoriích.

...ale prachy si za něj nekoupíš

Navzdory tomu, že peníze hýbou světem, nejsou podle vědců v žádném případě klíčem ke štěstí. V roce 2008 britský Úřad pro národní statistiku zjistil, že britské rodiny jsou až dvakrát bohatší a zdravější než před dvaceti lety, ale nejsou o nic šťastnější.

Jedná se o takzvaný Easterlinův Paradox, kdy pocit štěstí při dosažení určité výše bohatství už nestoupá. Emoční komfort, tedy pocit štěstí, prý kulminuje na platové hranici 75 000 dolarů ročně (asi 120 000 korun měsíčně), alespoň tedy u Američanů. Kdo bere ještě víc, je sice spokojenější, ale pocit štěstí už si nevylepší. [celá zpráva]

Nicméně jiné studie zjistily, že za peníze se štěstí koupit dá. Ale musíte své jmění utrácet moudře. Například dobrá dovolená pozvedne úroveň vašeho pocitu štěstí až do doby dvou měsíců po návratu. Ale tato dovolená musí být velmi relaxační. Čtrnáctidenní volno může v mnohých vyvolat stres z návratu do práce, proto vědci doporučují raději větší množství krátkých dovolených.