Chronická obstrukční plicní nemoc je zánětlivé onemocnění průdušek, které vede k jejich postupnému zužování, poškození plicních sklípků, a až k tzv. plicní rozedmě. Vzduch obtížně proudí dýchacími cestami a nedochází k dostatečné výměně kyslíku a oxidu uhličitého v plicích. To má za následek poškození dalších orgánů, například srdce, kosterních svalů či kostí.

"V 90 procentech případů za toto onemocnění může dlouhodobé vdechování cigaretového kouře a pak také dlouhodobý pobyt v znečištěném prostředí např. výfukovými plyny, prachem či kouřem z otevřeného ohně," vysvětluje doc. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., primářka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Proto podle ní nemoc ohrožuje i nekuřáky, kteří v zakouřeném prostředí tráví více než 40 hodin týdně po dobu pěti let. U nich se zvyšuje riziko onemocnění téměř o 48 procent ve srovnání se zbytkem populace, která není vystavena pasivnímu kouření.

Dlouhodobý kašel střídá dušnost

K nejčastějším příznakům nemoci patří vleklý kašel spojený s vykašláváním hlenů. Ten však jen zřídka přivede pacienta k lékaři. Většinou se tak děje až v pozdním stádiu, kdy začne nemocného trápit dušnost nejen při fyzické námaze, ale i v klidovém stavu. Bohužel to bývá již většinou pozdě. I zde platí, čím dříve se začne s léčbou, tím je šance na úplné uzdravení vyšší.

"Na pozoru by tedy měl být zejména padesátiletý kuřák nebo bývalý kuřák, kterého trápí dlouhodobý kašel, vykašlávání hlenů a pak také dušnost při fyzické námaze a následně i v klidu," upozorňuje MUDr. Jan Chlumský, Ph.D., specialista na chronickou obstrukční plicní nemoc z Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Pokud už takový člověk má podezření na CHOPN, pak by měl okamžitě vyhledat svého praktického lékaře, který jej dál odešle k plicnímu specialistovi, a nebo přímo sám jít na spirometrické vyšetření, díky kterému je možné změřit nejen objem vzduchu, který plíce dokážou pojmout, ale i jak rychle jsou plíce schopny se vyprázdnit. To vyjadřuje, nakolik jsou průdušky volně průchodné. Vyšetření je bezbolestné a pro vyšetřovaného nenáročné.

Nevyléčitelné onemocnění

CHOPN patří mezi nevyléčitelné plicní nemoci, tudíž existují pouze léky, které nemoc zpomalují a nebo projevy nemoci utlumují.  V každém případě ze všeho nejdůležitější je, aby člověk přestal okamžitě kouřit, omezil pobyt ve znečištěném prostředí a začal dodržovat zásady životního stylu. Pokud je pacient obézní, měl by i snížit svou tělesnou váhu.

Samotná léčba pak obvykle zahrnuje inhalování nebo užívání léků rozšiřujících průdušky a mírně potlačujících zánět průdušek, a nefarmakologické postupy. Při náhlém zhoršení, neboli vzplanutí nemoci se léčí kortikosteroidy, případně antibiotiky a léky usnadňujícími vykašlávání.

U inhalovaných léků je nesmírně důležitá správná technika inhalace, kterou musí lékař pacienta dokonale naučit. V konečných fázích nemoci, kdy již plíce nejsou schopny zajistit dostatečnou dodávku kyslíku do krve, může lékař doporučit dlouhodobou, prakticky trvalou, inhalaci kyslíku.

Mezi nefarmakologické postupy patří ambulantní plicní rehabilitace, jejíž nejdůležitější součástí je kondiční cvičení, a plicní operace. Ambulantní plicní rehabilitace jako jeden z mála léčebných postupů, jednoznačně zvyšuje schopnost fyzických aktivit, zlepšuje kvalitu života a zvyšuje šance pacientů na přežití.

Prevencí je nekouřit

Nejlepší prevencí většiny nemocí tedy i CHOPN, je celoživotní nekuřáctví. Pokud člověk kouří, měl by okamžitě přestat. Velmi důležité se také vyhýbat zakouřeným prostorám, protože i pasivní kouření může způsobit CHOPN, i když spíše vzácně.

Pomáhá i pobyt v čistém prostředí a to nejen doma, venku, ale i v práci. A lidé by neměli ani podceňovat často se opakující infekce dýchacích cest, které oslabují plíce i průdušky. Součástí prevence by mělo být dodržování správné životosprávy, pohyb a redukce váhy u obézních osob.