Článek
V populaci velmi starých lidí (kolem 90 let věku) trpí určitou formou poruchy paměti asi třetina jedinců. Jedná se tedy doslova o globální epidemii, která zatím není úspěšně řešena – za posledních 15 let nedošlo k žádnému zásadnímu průlomu a nová léčiva nejsou ani v dohledu. Co dělat, když vám zjistili lehčí poruchu paměti, která rozvoji Alzheimerovy choroby (AD) obvykle předchází? Zajímá vás, zda se můžeme budoucímu příchodu "Alzheimera" nějak účinně bránit?
Co dělat, když se trochu zhorší paměť
V případě mírné poruchy paměti (mírná kognitivní porucha) by vás měl váš praktický lékař pečlivě sledovat a měli byste opakovaně postupovat speciální testy paměti, které pomohou odhalit, jak na tom jste a zda se váš stav nezhoršuje.
Může vám předepisovat extrakt z Ginkgo biloby, měla by vám být doporučována adekvátní životospráva s dostatečným pohybem úměrným věku. V dietních opatřeních by měl být kladen důraz na dostatečnou hladinu vitaminů B, D a E. Nové studie ukazují především na pozitivní působení vitaminů ze skupiny B (folát, B6, B12), které snižují hladinu homocysteinu, jehož vysoká hladina je u demencí považována za rizikový faktor.
Flavonoidy (čaj, káva, červené víno v malém objemu) mohou mít rovněž pozitivní vliv, důležité bude zřejmě i složení přijímaných tuků, hlavně omega 3 mastných kyselin, které působí příznivě, a transmastných kyselin, jež jsou naopak rizikové. Obecně platí, že strava by měla být co nejpestřejší a v rozumném množství.
Neméně důležité jsou sociální kontakty a duševní činnost. Skládání skládanek a luštění křížovek není až tak podstatné, jako četné proměnlivé a různorodé činnosti.
Pokud vykonává člověk s lehčí poruchou paměti složitou práci, je to samozřejmě dobře, pokud ale tutéž činnost provádí v kontaktu s jinými lidmi, tak je podle studie na švédských jednovaječných dvojčatech její pozitivní efekt výrazně vyšší. Jakákoliv činnost by měla být co nejméně předvídatelná a stereotypní, důležitá je kreativita.
Jediná skutečná prevence
Všechna tato preventivní opaření by měla být doporučována nemocným s prokázanou lehkou poruchou paměti. Nedávno ale byla potvrzena velmi překvapivá informace týkající se skutečné prevence vzniku AD, tedy ještě před rozvojem poruchy paměti.
Máme k dispozici data z klinické studie SYST-EUR, která potvrdila, že více než dvouleté užívání léku, který obsahuje účinnou látku nitrendipin – tedy standardní léčivo ke snížení krevního tlaku – v léčbě vysokého krevního tlaku u duševně zdravých osob starších 65 let, snižuje riziko budoucího vzniku Alzheimerovy choroby o neuvěřitelných 55 %.
To je opravdu významné, jedná se o jednu z prvních studií s tímto výsledkem u konkrétního léku. Zároveň bylo propočítáno, že taková léčba 1 000 nemocných po dobu 5 let může zabránit 20 případům demence.
„Předpokládalo se, že léčbou vysokého krevního tlaku bude snížen výskyt demence z cévních příčin, výrazné snížení se ale překvapivě týkalo i Alzheimerovy choroby. Senioři s hypertenzí tedy mají šanci na účinnou léčbu vysokého systolického krevního tlaku a zároveň na prevenci demence. Vzhledem ke stále se zvyšujícím počtům nemocných je účinná prevence velmi důležitá a je dobré, že už i pro ni máme data získaná na principech medicíny založené na důkazech,“ komentuje doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně České alzheimerovské společnosti a místopředsedkyně Alzheimer Europe.
