Výzkum prováděný na krysách potvrdil již dávné domněnky a předpoklady. Krysí mláďata, která umístily do průzkumné arény, si spontánně vytvořila dvě skupinky. Zvědavci se odhodlaně vrhli do neznámého a neprobádaného prostoru a na opatrnějších mláďatech byly patrné známky strachu.

Obavy ničí kvalitu i délku života

U druhé kategorie vystrašených krys byla při krevním rozboru zaznamenána zvýšená hladina stresového hormonu, který významně znehodnocuje kvalitu života. Badatelky potvrdily známé tvrzení, že stres negativně ovlivňuje rovněž délku života.   

Vědkyně při sumarizaci závěrů nejen objevily, že bojácná pokusná zvířata umírají v průměru o tří měsíce dříve než ostatní, ale riziko jejich předčasného skonu je zároveň o šedesát procent vyšší než u zvídavých jedinců.   

Navíc zjistily, že nesmělost není výhradně důsledkem prostředí, v němž jedinec vyrůstá, nýbrž je dědičná a přenáší se z předků na potomky.  

Strach připraví člověka až o deset let života

Neofobie není ničím neznámým ani u lidského rodu. Její první příznaky se objevují u dětí ve věku asi čtrnácti měsíců. Většinou jde o strach vyplývající ze setkání s neznámými osobami nebo ze změn dosavadního životního prostředí.   

Trpí jím až patnáct procent nejmladší populace. Podle Sonii Cavigelliové a Marthy McClintockové obavy mohou jejich život zkrátit o plných deset let.

Rozumná opatrnost může zachránit život

Jak badatelky uvedly v časopisu Nature, jde v podstatě o první studii svého druhu, která ukazuje na spojitost osobních vlastností s příčinami dřívějšího úmrtí.  

Na druhou stranu ovšem připouštějí, že i nadměrná opatrnost má své klady. Díky ní se totiž plachá zvířata dokáží vyhnout situacím, které by je mohly bezprostředně ohrozit.