Prostatu neboli předstojnou žlázu má muž pod močovým měchýřem, mezi konečníkem a stydkou kostí. Jejím produktem je téměř bezbarvý zapáchající sekret, který tvoří 10–30 % ejakulátu a zvyšuje životaschopnost spermií. Stimulace prostaty bývá pro muže příjemnou záležitostí – bývá přirovnávána k dráždění G-bodu žen. Existují dva způsoby, jak se k ní dostat – masáží hráze anebo přes stěnu konečníku, kterého se přímo dotýká.

Eunuchům je hej!

Prostata je však dnes známa především jako orgán, který způsobuje nejrůznější problémy zejména mužům středního a vyššího věku. Od narození až do puberty má prostata velikost hrášku. V pubertě rychle vyroste na více než pětinásobek původní hmotnosti. V tomto stavu většinou vydrží další dvě až čtyři desítky let, poté se u naprosté většiny mužů začne nepříjemně zvětšovat, což vyvolává známé potíže s močením. Problémů jsou ve stáří kromě několika šťastlivců ušetřeni jen eunuchové (kastráti) a muži s vrozenou poruchou přeměny testosteronu na dihydrotestosteron (ten způsobuje ono nechtěné zvětšování).

První příznaky zvětšování prostaty bývají patrné jen pod mikroskopem, lze je nalézt již u některých třicátníků. Zvětšování probíhá sice pomalu, zato neúnavně. Vede ke stlačení močové trubice a zhoršování plynulosti odtoku moče. Následovat mohou infekce, poškození močového měchýře nebo dokonce i ledvin.

Do čtyřiceti let věku trpí těmito příznaky jen asi 10 % mužů. Se stoupajícím věkem se však situace dramaticky zhoršuje. V padesáti letech trpí zvětšenou prostatou již třetina mužů, v šedesáti jde o polovinu mužské populace, v sedmdesáti letech o tři čtvrtiny a kolem osmdesátého roku věku má problémy s prostatou 90 % českých mužů!

Problematické příznaky spojené se zbytnělou prostatou se v ČR většinou řeší chirurgickou cestou. Lze nasadit i hormonální léčbu, která dokáže zbytnělou prostatu odkázat do patřičných mezí. Kvůli své vysoké ceně bývá ale používána jen pro léčbu mnohem nebezpečnějšího zhoubného bujení této žlázy.

Prostata leží pod močovým měchýřem, kde obkružuje močovou trubici. Na snímku vlevo dole vidíte chundelatou kuličku. To je zvětšený zhoubný nádor.

Prostata leží pod močovým měchýřem, kde obkružuje močovou trubici. Na snímku vlevo dole vidíte chundelatou kuličku. To je zvětšený zhoubný nádor.

FOTO: fotobanka Profimedia

Nejčastější nádor

Prostata se nemusí jen nevinně zvětšovat, z její tkáně může vyrůstat i zhoubný nádor. V USA jde o nejčastěji detekovanou formu zhoubného nádorového bujení. U nás je prozatím na druhém místě (za rakovinou plic), ale mílovými kroky ji dohání.

Onemocnění probíhá dlouhodobě, obtíže se zhoršují jen pozvolna. Počáteční příznaky jsou stejné jako u nezhoubného bujení. Preventivní vyšetření se v ČR rutinně provádí až v posledních letech, karcinom prostaty proto býval zachycen většinou až v pokročilé fázi, nebo dokonce až v době, kdy jsou přítomny těžko léčitelné metastázy v kostech.
Na vzniku nádoru se podepisují genetické faktory i vliv prostředí, zejména stravy. Je-li postižen přímý příbuzný, tj. bratr nebo otec, je riziko vzniku nádoru přibližně dvojnásobné. Byl-li karcinom prostaty detekován před 55. rokem dvěma anebo schopny předpovědět lépe.

Riziko vzniku nádoru se zvyšuje s konzumací velkého množství živočišných tuků a masa. Změny v obsahu tuků v potravě mění v těle hladinu androgenů, látek nutných k růstu prostaty. Navíc platí, že nádorům se nejlépe roste v těle, které má bohaté tukové zásoby. Tuková tkáň totiž produkuje obrovské množství hormonů, které pak proudí v tělních tekutinách a slouží nádorovým buňkám jako stimulanty dalšího růstu. Změnou stravy a snížením hmotnosti tedy určitě vznikající nádor nepotěšíme a sobě neublížíme.

Když přijde lékař

Každý muž po padesátce by se měl čas od času nechat vyšetřit u urologa na prostatický antigen (PSA), jehož množství v krevním séru odpovídá velikosti prostaty. Od té doby, co se detekce PSA zavedla, stoupl záchyt nových případů a zároveň klesl počet pacientů, kteří byli zachyceni až ve stadiu s obtížně léčitelnými metastázami.
Nádor lze v počátečních stadiích léčit relativně úspěšně. Často roste jen velmi pomalu a pacienta většinou začnou dříve ohrožovat jeho jiné nemoci – třeba cukrovka nebo problémy se srdcem.

Léčba probíhá většinou ozařováním, které má téměř okamžitý efekt, nádorová tkáň záhy zmizí. Asi u 40 % pacientů se však nemoc vrací, a čím rychleji, tím hůře. Následuje většinou chirurgické odstranění varlat, metoda užívaná při léčbě nádorů prostaty již od 19. století – ale jen s částečnou účinností. Problém spočívá v tom, že ne všechny androgeny jsou produkovány ve varlatech, jde jen o cca 95 %. Zbývajících 5 % často bohatě postačuje pro podporu dalšího růstu nádoru.

Modernější, ale dražší metodou je léčba hormonální, která zablokuje celkovou produkci androgenů v těle. První výsledky se dostavují už za sedm dní, do měsíce se nádor zmenší na minimum. Následuje období bez léčby, které u 90 % pacientů trvá přinejmenším čtyři roky. Pokud PSA opět stoupne, léčba se opakuje. Pro stále početnější pacienty mladšího věku se nyní hledá nový způsob terapie, který by podchytil geny regulující růst nádoru a umožnil nasazení alternativní terapie i v případě, kdy hormonální léčba vypoví službu.

Vinu nese náš styl života

Za zhoubné bujení prostaty si nejspíš můžeme sami. Dokládají to překvapivě Japonci. Tam je výskyt zhoubného bujení prostaty naprosto mizivý, jsou zde diagnostikováni každoročně jen tři pacienti na každých 100 000 mužů (v ČR přibližně dvacetinásobek). Japonci přistěhovaní do USA vykazují velmi podobný, nízký výskyt karcinomu prostaty.

Druhá generace Američanů japonského původu je již někde na půli cesty mezi hodnotami běžnými v USA a v Japonsku. Třetí generaci, co se týče výskytu karcinomu prostaty od rodilých Američanů bílé pleti už nerozeznáte. Je zřejmé, že za jeho výskyt tedy nemohou zdaleka jen geny, ale i prostředí.