Piťha uvedl, že zánět skutečně vzniká, ale když do cévních stěn vstoupí částice nesoucí cholesterol. Dodal, že souvislost přemíry cholesterolu v krvi a cévních onemocnění dokládají dlouhodobé statistiky.

Úmrtí na infarkt a mrtvici je v Česku stále méně

Výrazný pokles úmrtí na infarkt a mrtvici v Česku je podle Piťhy spojen hlavně s tím, že Češi po roce 1989 změnili jídelníček, přešli od dražšího másla k levnějším rostlinným tukům a jedí více ovoce a zeleniny. Více se hýbou a sportují, což s nekuřáctvím výrazně snižuje rizika onemocnění.

 Kouření a sedavý způsob života jsou příčinou onemocnění srdce a cév.

FOTO: fotobanka Profimedia

Upravit jídelníček bývá prvním krokem, pro řadu lidí to ale je problém. Tuk je rozpouštěč chuti, a tak mastné jídlo je chuťově výraznější. Živočišné tuky chutnají lépe než rostlinné. Češi snědí oproti doporučením dvakrát více živočišných tuků a jen polovinu tuků rostlinných.

Lékaři doporučují nahrazovat ve stravě nasycené mastné kyseliny (máslo, sádlo, tučné maso) nenasycenými (rostlinné oleje a kvalitní výrobky z nich vyrobené).  "Toto doporučení bychom měli nyní dodržovat o to více, že nejnovější studie odhalují další, souběžně působící a zřejmě zcela bezprostřední negativní vliv nasycených mastných kyselin na rozvoj aterosklerotických změn.

„Konkrétně kyselina palmitová je jedním z důležitých faktorů vyvolávajících trvalý zánět v lidském organismu. V cévách tento zánět vede k rychlejšímu růstu aterosklerotických plátů, častějším srdečním infarktům, mrtvicím a dalším srdečně-cévním onemocněním. Jedinci charakterizovaní vyšším proinflamačním stavem tedy mají podstatně vyšší riziko infarktu myokardu a mozkové mrtvice,“ vysvětlil škodlivosti vlivu kyseliny palmitové na zdraví člověka profesor Rudolf Poledne, předseda Fóra zdravé výživy.

"Naši předci, lovci a sběrači, díky tuku přežili. Současní lidé si musejí mezi tuky vybírat, aby přežili," shrnul Piťha. Podle něj si člověk může dopřát občas i tučné jídlo, pokud má dostatek pohybu. Svým pacientům říká, že když nebudou jezdit výtahem, ale budou chodit do schodů pěšky, a nebudou kouřit, mohou si dopřát jednou týdně uzené.

Pohybem se zvýší hladina hodného HDL 

"Určitě nemazat vysokou vrstvou másla rohlík a vynechat šlehačku," doplnil předseda FZV profesor Rudolf Poledne. Připomněl, že cholesterol je součástí každé buňky těla a některých hormonů.

V těle se šíří jako LDL, zlý cholesterol, a HDL, hodný cholesterol. LDL částice převádějí cholesterol z krve do okolních tkání, HDL částice odvádějí nadbytečný cholesterol zpět do jater, kde je rozložen. Podle dalšího člena FZV Pavla Suchánka si člověk může pravidelným pohybem zvýšit hladinu hodného HDL cholesterolu, který před infarktem a mrtvicí chrání.