Pravda, obě celebrity sice umřely na zápal plic a další komplikace, ale pitva nepotvrdila, že by šlo o zápal plic vyvolaný plísněmi. Ty mohou být hodně rizikové, ale většinou jen pro lidi s narušenou imunitou, případně pro pacienty s AIDS. Pro ně skutečně představují vážnou nebo dokonce i smrtelnou hrozbu.

To ale neznamená, že by ostatní lidé měli riziko plísní v bytě podceňovat. Zápal plic, který dokážou při silném znečištění bytu vyvolat, bývá záludný. Nějakou dobu většinou trvá, než lékař přijde na to, že nejde o infekci vyvolanou bakteriemi nebo viry, protože běžné léčebné postupy nezabírají. A je to otázka, jak se náš organismus vyrovná se zánětem a dalšími komplikacemi než nasadí odpovídající lék. Naštěstí jde o jev poměrně vzácný.

Podráždění, alergie, ale třeba i astma

Daleko častější bývá alergická reakce na plísně. Ty dokážou:

  • Vyvolat astmatický záchvat nebo zhoršit stav této choroby.

  • Případně spustí kašel, odstartují zánět vedlejších nosních dutin, průdušek a dalších dýchacích cest.

  • Snadno také podráždí oči, způsobí únavu, bolesti hlavy, případně i nevolnost.

  • Možnou reakcí je také zarudnutí nebo ekzém na kůži.

„Určité plísně produkují těkavé látky, které jsou vážně podezřelé z toho, že vyvolávají rakovinu,“ říká RNDr. Kateřina Klánová, CSc., ze Státního zdravotního ústavu. „O vážném podezření mluvíme proto, že zhoubné nádory způsobovaly, když je vědci aplikovali laboratorním zvířatům. Je ale otázkou, jak je to u lidí, na kterých nelze z etických důvodů zkoumat účinky těchto látek.“

Účinná rada je naštěstí jednoduchá. Plísně zlikvidovat chemickým nebo biologickým prostředkem a v zasažené místnosti co nejvíc větrat, případně úplně zabránit vzniku vlhkosti.

Plísně v potravinách jsou nebezpečnější než ty v bytě.

Plísně v potravinách jsou nebezpečnější než ty v bytě.

FOTO: fotobanka Profimedia

Nejohroženější skupiny

Největší riziko různých zdravotních potíží nehrozí jen lidem s narušenou imunitou, ale také dětem, seniorům a lidem, kteří trpí řadou chronických chorob (cukrovka, nemoci srdce, CHOPN - chronická obstrukční plicní nemoc atd.).

K infikování není nutné, aby došlo k bezprostřednímu kontaktu s místem zasaženým plísněmi. Ty jsou vlastně houbami. Své spóry, tedy výtrusy, uvolňují do vzduchu. Pokud zdroj plísní neodstraníme a místnost dostatečně nevyvětráme, vdechujeme tyto spóry někdy v překvapivě vysokých koncentracích. Přenos vzduchem je nejobvyklejší způsob jejich šíření.

Jasný signál

Nejčastějším místem, kde se objevují, jsou špatně větrané koupelny nebo kuchyně. Případně místnosti s plastovými okny. Snadno se také mohou objevit v nedbale udržované klimatizaci. „Signálem, že v pokoji je nadměrná vlhkost, která se bude nejspíš vsakovat i do zdí a zvyšovat tak pravděpodobnost vzniku plísní, bývají okna orosená zevnitř,“ říká doktorka Klánová.

Co použít

Na plísně existuje mnoho různých přípravků, počínaje těmi chemickými na bázi chlóru (Savo, Domestos) nebo kvartérních amoniových solí (řada Fungisan) přes preparát s oxidem titaničitým nasyceného aktivní formou stříbra s antibakteriálními a antimykotickými účinky (Biostop) až po biologický prostředek s chytrou houbou - Pythium oligandrum, která se živí plísněmi (BioRepel), a řada dalších přípravků.

Pokud máte problém s plísněmi v bytě malý, stačí se poradit ve specializovaném obchodě. Při větších potížích, třeba s domem po záplavách, stojí za to obrátit se na hygieniky z Krajské hygienické stanice (přímo či prostřednictvím obecního úřadu) nebo na odborníky ve Státním zdravotním ústavu (zdravust@szu.cz).

Každý prostředek má své výhody a nevýhody. Například savo, které je výborné pro okamžitý zásah, není už tak výhodné z dlouhodobého hlediska, protože částečně zadržuje vlhkost ve stěnách, a zvyšuje tedy pravděpodobnost opakovaného vzniku plísní.