Zákeřnost bakterie je navíc v tom, že se šíří fekální cestou, tedy i špinavýma rukama, dále kontaminovanou vodou a potravinami. V uplynulých dnech se superbakterie vyskytla v Belgii, ale i v Rakousku a v dalších státech, kam si ji lidé dovezli z nemocnic v Pákistánu a Indii.

„Riziko nepodceňujeme. Ale v České republice se bakterie NDM-1 nevyskytuje,“ řekl Právu hlavní hygienik republiky doktor Michael Vít.

Podle něj pokud by se tak stalo, léčbu pacienta by měla zvládnout běžná infekční oddělení. Když by stav pacienta vyžadoval přísnou izolaci, byl by umístěn na specializovaném pracovišti infekční kliniky pražské Nemocnice na Bulovce.

Co je NDM-1 bakterie
Ve světové odborné literatuře byly uveřejněny výsledky vědeckých studií, které metodami molekulární mikrobiologie objevily nový gen NDM-1. Pokud jsou bakterie obecně vybaveny tímto genem, mohou být rezistentní na dosud dostupná účinná antibiotika.
Počet pacientů nakažených bakteriemi nesoucími gen NDM1 je celosvětově nízký, odborníci však varují před možností šíření těchto bakterií a doporučují globální sledování výskytu bakterií s tímto genem.
V ČR je prováděn kvalitní dohled rezistence vůči antibiotikům pod vedením Národní referenční laboratoře (NRL) pro antibiotika Státního zdravotního ústavu ve spolupráci s antibiotickými středisky ČR.
NRL používá i metody molekulární mikrobiologie, je zapojena do mezinárodních studií a hlásí data do Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve Stockholmu.
ČR je připravena zapojit se do očekávaného mezinárodního monitoringu výskytu bakterií vybavených genem NDM-1.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Není jediná

Superbakterie NDM-1 není ale zdaleka jediná, vůči níž jsou antibiotika neúčinná. „Je jich víc. Většinou se ale lidé nakazí pobytem v nemocnicích. Každá nemocnice je totiž vysoce infekčním prostředím. A protože celkově jíme antibiotik hodně, řada bakterií si na ně zvykla, a to znamená, že už na ně tolik nezabírají,“ říká doktor Vít.

Doktor Vlastimil Jindrák, primář klinické mikrobiologie a antibiotické stanice pražské Nemocnice Na Homolce, dodává, že odolnost bakterií k antibiotikům stoupá o desítky procent a lékaři se stále častěji dostávají do situace, kdy je výběr účinných antibiotik omezený, minimální nebo dokonce žádný. „Situace v ČR je přitom jedna z nejhorších v Evropě,“ tvrdí doktor Jindrák.

Sledování bakterií se systematicky věnují odborníci Státního zdravotního ústavu v Praze a také lékařské fakulty v Plzni. „V ČR mohou antibiotika předepsat pouze lékaři. Nasazovat by se vždy měla uváženě, a ne běžně. Právě pak si tělo zvykne na antibiotika a léčba nezabírá,“ tvrdí doktor Vít.

 Spotřeba antibiotik v ČR
Rok Počet baleníPočet denních dávek
198515 163 97064 147 010
1995
16 826 77080 517 990
2000
13 199 820 73 072 020
2005
12 244 130 73 747 700
2008
12 050 230 74 028 120
2010 (1. pol.)
5 892 240 37 211 810
Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv

Až polovina zbytečně

Čísla, která odborníci mají, jsou skutečně alarmující. V České republice se 40 až 50 % antibiotik předepisuje zbytečně, tedy bez toho, aniž by je pacienti beze zbytku ke svému léčení potřebovali. Ročně jsou to antibiotika za zhruba jednu miliardu korun.

Doktor Jindrák vysvětlil, že někteří lékaři se jejich předepisováním sichrují proti tomu, aby u pacienta nevznikla infekce, ale paradoxně mu takovýto stav, kdy užívá antibiotika zbytečně, může uškodit, protože tělo oslabuje a antibiotikum už při případné infekci nemusí zabrat.

„Vzestup odolnosti bakterií k antibiotikům zasahuje celý svět a představuje doslova globální hrozbu pro zdravotní stav populace,“ tvrdí primář Jindrák.

To si například uvědomili Francouzi, kde spotřeba antibiotik byla v Evropě nejvyšší. Během osmi let se jim podařilo při celonárodní kampani snížit spotřebu antibiotik zhruba o 30 %, a to za finanční podpory vlády a zdravotních pojišťoven. Jedno euro vložené do prevence se jim tak vrátilo v podobě 14 eur ušetřených při léčbě pacientů.

Doktor Václav Chmelík, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice, Právu řekl, že ztráta účinnosti antibiotik může u pacientů v nemocnicích vést až k selhání terapie s mimořádně negativním dopadem. Jde zejména o pacienty jednotek intenzívní péče, nemocné po komplikovaných chirurgických výkonech a po transplantacích.

V ČR, přestože spotřeba antibiotik v balení klesá, v denních dávkách je stále vysoká. Vít, Jindrák i Chmelík apelují i na praktické lékaře, aby antibiotika předepisovali jen v zdůvodněných případech.

ČR má program

Česká republika má antibiotický program. Jeho cílem je omezit odolnost bakterií vůči antibiotikům a snížit i spotřebu antibiotik.

V případě superbakterií odolných vůči léčbě je Národní referenční laboratoř ve Státním zdravotním ústavu pravidelně v kontaktu se stejnými orgány okolních států EU a vyměňují si informace o bakteriálních nákazách a způsobech léčby,“ říká Vít. Protože zvlášť závažné případy se pravidelně vyšetřují, superbakterie NDM-1 by tak mohla být v ČR – pokud by se vyskytla – odhalena zhruba během jednoho až dvou dnů.

Antibiotika užívat odpovědně
Užívejte antibiotika, pouze pokud je předepíše lékař.
Za posledních pět let se účinnost antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě snížila.
Pokud budeme pokračovat ve spotřebě antibiotik na současné úrovni, Evropa může čelit návratu do předantibiotické éry, kdy běžná bakteriální infekce mohla znamenat rozsudek smrti. Tudíž antibiotika v budoucnu nemusejí být už účinná.
Antibiotika jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím – nepomáhají proti virovým onemocněním, jakými jsou běžné nachlazení nebo chřipka.
Nezabraňují přenosu virů na jiné osoby.
Užívání antibiotik z nesprávných důvodů, například právě proti nachlazení nebo chřipce, nepřináší žádný užitek a nepomůže k rychlejšímu uzdravení.
Užívání antibiotik zabíjí i prospěšné bakterie a nezřídka má vedlejší účinky, jako je například průjem.
V ČR je zhruba 60 antibiotických laboratoří, které zkoumají odolnost bakterií vůči antibiotikům.