Objev týmu zahrnujícího odborníky z Finska, Německa a Nizozemska zjistil, že pacienti
s určitým druhem varianty DNA zasahující do regulace určitých mozkových chemikálií jsou vystaveni většímu riziku vzniku migrén. Z toho podle vědců vyplývá, že nárůst této chemikálie typu glutamátů může hrát roli v mechanismu migrén.

Další výzkum by se měl zaměřit na zkoumání variant DNA a jejich působení na geny v okolí, aby bylo možné zjistit, jak migrény vznikají. Bude také třeba zkoumat další možné genetické vazby.

Již dříve byly objeveny geny dávané do souvislosti s velmi vzácnými a extrémními formami migrén. Tentokrát se však objev týká právě "běžné" bolesti hlavy a je tedy velká šance, že se na toto onemocnění najde mnohem účinnější léčba než pouhá analgetika - léky proti bolesti.

Migrény postihují v průmyslových zemích v průměru každou šestou ženu a každého dvanáctého muže. Tím se migréna stává v Evropě a v USA nemocí, za jejíž tlumení či léčení utratí trpící nejvíce peněz. V roce 2009 se na tlumení migrény prodala léčiva za 2,6 miliardy dolarů (asi 50,3 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.