Článek
Zrychluje totiž kornatění cév. Hrozí pak infarkty a mrtvicemi, ale také selháním ledvin, ztrátou zraku, a také postupnou ztrátou citlivosti kůže v určitých oblastech (tzv. neuropatie). Nebo amputacemi nohou, na kterých dochází kvůli špatné výživě k chronickým zánětům tkání a k jejich odumírání (diabetická noha).
| Typickým příznakem rozvinuté nemoci je žízeň a nadměrné močení, včetně močení nočního. Dalším příznakem může být únava, malátnost, nevýkonnost, podobně jako hubnutí při normální chuti k jídlu. Někdy u nemocného kolísá ostrost zraku. Zpočátku se ale choroba nijak výrazně neprojevuje. |
Absurdní při tom je, že skoro všechny tyto komplikace cukrovky, tedy diabetu, bývají zbytečné. Stačí udržet pomocí diety nebo inzulínu krevní cukr v předepsané výši a nadbytečná kila na uzdě. Cukrovkář se pak dožije prakticky stejného věku jako zdravý člověk a bez velkých potíží.
Musí se však chovat racionálně. Řada lidí, u kterých se objeví příznaky nemoci, se bojí jít k lékaři. Mají pocit, že cukrovka, to je ta hnusná choroba, která zabíjí a mrzačí. A proto se vyhýbají pravdě.
Komu hrozí nejvíc
Jsou lidé, u kterých je riziko nemoci vyšší. Například u lidí, jejichž rodiče nemoc trápila nebo trápí. To znamená, že k ní mají vrozené dispozice. Záleží ovšem jen na nich, jestli je rozvinou nebo co nejvíc přibrzdí.
| Dalším rizikem pro vznik choroby bývá: |
|---|
| vysoká hladina cholesterolů, tedy krevních tuků |
| vysoký krevní tlak |
| zvýšená glykemie, tedy hladina krevních cukrů |
| nadváha |
Prevít téměř bez příznaků
Naprostou většinu cukrovkářů tvoří diabetici druhého typu. U nich obvykle dochází k inzulínové rezistenci, tedy k necitlivosti tkání na inzulín. Ten pomáhá krevnímu cukru vstupovat do buněk. Je pro ně zdrojem energie. Cukr se pak hromadí v krvi, kde vyvolává řadu potíží.
Typickým příznakem rozvinuté nemoci je žízeň a nadměrné močení, včetně močení nočního. Dalším příznakem může být únava, malátnost, nevýkonnost, podobně jako hubnutí při normální chuti k jídlu. Někdy u nemocného kolísá ostrost zraku. Zpočátku se ale choroba nijak výrazně neprojevuje.
Víc než jedno vyšetření
Normální hodnota krevního cukru (tzv. glykemie) nalačno je 3,8 až 5,6 mmol/l. Za projev nemoci považují lékaři glykemii na lačno vyšší než 7,0 mmol/l. A kdykoliv během dne vyšší než 11,1 mmol/l. Existují ještě další vyšetření.
V poslední době lékaři často zkoumají takzvaný glykovaný hemoglobin. Ten totiž ukazuje, jak jsme na tom byli s hladinou krevního cukru za poslední 2–3 měsíce. Zachytí ty pacienty, kteří měli ostatní měření na hranici normy, a cukr se jim nad ni vyhoupne v průběhu dne.
Většina lidí také neví, že jim zdravotní pojišťovny hradí vyšetření krevního cukru v rámci preventivní prohlídky, kterou by měli podstoupit jednou za dva roky.
