Pro některé z nás představuje víkendové lenošení luxus, který si nemůžeme dovolit. Ať už je to proto, že nás nenechají vyspat rozdováděné ratolesti, nebo jen nejsme zvyklí polehávat v posteli déle, než je nutné. Každopádně bychom se o to měli alespoň občas pokusit, uvedl server The Daily Telegraph.

Jedna z posledních studií totiž dokazuje, že lidé, kteří si o víkendu dopřejí nějaký ten odpočinek navíc, v zaměstnání dosahují lepších výsledků, než jedinci, kteří toho o víkendu moc nenaspali.

Spánek nám navíc jednoduše povzbudí mozek, doplní energii a napomůže k větší bdělosti a soustředění po předešlém pracovním týdnu.

Lidem, kteří si dlouhodobě se spaním přes týden opravdu moc nezadají, ale nemusí ani 10hodinový spací maratón stačit. Takové osoby mohou větší spánkový deficit dohánět několik dní, až týdnů. [celá zpráva]

Prohýřené víkendové noci snižují kvalitu práce

Vědci také důrazně varovali před celovíkendovým ponocováním, které podle nich velmi výrazně narušuje výkony v nadcházejícím pracovním týdnu.

Doktor David Dingers, šéf spánkové divize a chronobiologie na univerzitě v Pensylvánii, který studii vedl, k problematice uvedl: "Při chronickém nedostatku spánku znamená další hodina nebo dvě navíc skutečný přínos pro uchování bdělosti."

Vědci provedli spánkové testy celkem u 159 zdravých dospělých jedinců s průměrným věkem zhruba 30 let.

Všem účastníkům byl nejprve po dva dny dopřán spánek v délce 10 hodin. Poté byly pro 142 z nich vyhrazeny po dobu následujících pěti dnů pouhé čtyři hodiny spánku, a to v rozmezí od 4.00 do 8.00 hodin ráno, ostatních 17 pokračovalo v desetihodinovém intervalu. Po pěti dnech byl opět těmto vybraným lidem dovolen spánkový "doping" v rozsahu 10 hodin za noc.

Po týdenním spánkovém "rozvrhu" byli všichni zúčastnění požádáni, aby každé dvě hodiny vyplňovali zhruba 30minutové počítačové hodnocení. U 142 lidí, kteří během pěti dnů spali pouhé čtyři hodiny, byla zjištěna kratší doba, po kterou jsou schopni věnovat pozornost nějakému úkolu, a horší reakční čas na dané podněty.

Po první noci, kdy jim byl opět dovolen 10hodinový spánek, se jim však veškeré funkce a reakce vrátily do normálu.

Výsledky studie byly zveřejněny v časopise Sleep. Bylo to také jen několik dní poté, co byla ve stejném časopise zveřejněna studie, ze které vyplývá, že optimální doba spánku u dospělých je sedm hodin.