Sníst co nejdřív velkou dávku živočišného uhlí (10 až 20 tablet) a vypít hodně čaje. „Uhlí na sebe dokáže navázat škodlivé látky,“ říká doc. RNDr. Jaroslav Klán, CSc., z Národní referenční laboratoře pro jedovaté houby v Praze. „Je tedy šance, že zmírní jejich vstřebávání do organismu. Čaj tento proces umožní. Navíc zklidňuje podrážděný zažívací trakt a podporuje močení, tedy odvádění škodlivin z těla.“

Čaj a další tekutiny bývají důležité i proto, že otravy často doprovází zvracení nebo průjmy, kdy dochází ke značné ztrátě tekutin. U vážných otrav je to dokonce jedna z příčin toho, proč se lidé snadno ocitnou ve stavu ohrožujícím jejich život.

FOTO: fotobanka Profimedia

Není náhodou, že řada pacientů, které kvůli otravě houbami přivezou do nemocnice, dostane okamžitě kapačku, aby se zlepšil stav hospodaření s vodou a s minerály v organismu. Pít mléko není vhodné proto, že se nejedná o tekutinu. V zažívacím traktu se srazí. A tvrzení, že zmírňuje působení toxických látek, je mýtus, který žádný seriózní vědecký výzkum nepotvrdil.

Pokud jde o alkohol, zbytečně zatíží organismus, navíc u něj hrozí, že zesílí účinek toxických látek na náš organismus.

Čtyři sta případů ročně

V České republice zaznamenají lékaři zhruba 400 otrav houbami ročně. Vzhledem k tomu, že podle odhadů odborníků z České mykologické společnosti houbaří nebo někdy houbařilo zhruba 90 % z nás, není to nijak dramaticky vysoké číslo. Na druhou stranu ani zanedbatelné.

Nejlepší je jít na houby s košíkem, v igelitce se houby zapaří a zkazí.

Nejlepší je jít na houby s košíkem, v igelitce se houby zapaří a zkazí.

FOTO: fotobanka Profimedia

V každém případě je dobré už při pouhém podezření na otravu volat lékaře, záchranku nebo zajet do nemocnice. Když s sebou vezmete zbytky hub, které jste snědli nebo i vyzvraceli, může to zrychlit diagnózu a zefektivnit léčbu. Jak poznat jedlé houby a neotrávit se vám pomůže pochopit video na Stream.cz.

Nebezpečná igelitka

Houby nám dokážou způsobit řadu vážných potíží a paradoxně je nemusí vyvolat jen otravy. Stačí, když se zapaří buď v igelitce, do níž je sbíráme, nebo v kufru auta, ve kterém je v horkém počasí vezeme domů.

Bílkoviny, které obsahují, se při tom začnou kazit (podobně jako třeba v mase), ale hlavně se rychle namnoží některé bakterie. A ty zrovna nemusí prospívat našemu trávicímu traktu. Což se obvykle projeví nechutenstvím, zvracením, bolestmi v břiše a průjmy.

Dalším málo známým důvodem může být kontaminace hub lesními postřiky anebo prostřednictvím hlodavců, kteří na ně zanesou třeba salmonely. Pro ně jsou typické prudké průjmy doprovázené křečemi břicha, ale také zvracení, horečka a bolesti hlavy. Záludné u nich bývá zejména prudké odvodnění organismu.

Není průšvih jako průšvih

Pořádná nevolnost nám také hrozí, pokud sníme nedostatečně vařené houby typu hřibu satana, koloděje anebo i václavky, které se nejednou připletou mezi další houby. „Naši předkové věděli, že houby musíme povařit zhruba 20 minut, aby se zničily choroboplodné bakterie a zároveň rozložily jedovaté látky,“ říká docent Klán.

Muchomůrka zelená muže mít žlutozelenou, olivovou, zelenohnědou až zelenošedou barvu. Ale také může být bílá. Právě tím je záludná.

Muchomůrka zelená muže mít žlutozelenou, olivovou, zelenohnědou až zelenošedou barvu. Ale také může být bílá. Právě tím je záludná.

FOTO: Repro z knížky Zaměnitelné houby

„Smažit bychom je měli minimálně 10 minut. Při vaření totiž dosahujeme teploty
100 °C, při smažení 120 °C a víc.“ Podstatné je podle něj i to, abychom houby rozkrájeli na menší kousky, které se snáz prohřejí než ty velké.

U většiny skutečně jedovatých hub nepomůže ani vaření. Toxiny jsou odolné vysokým teplotám a žádná kuchyňská úprava jed neodstraní.

Zrádné halucinace

Zvláštní druh otravy vyvolávají houby typu lysohlávek a muchomůrky červené nebo tygrované, které ovlivňují náš centrální nervový systém. Způsobí nám stav obluzení připomínající silnou opilost, případně halucinace, bludy nebo i bezvědomí. Obvykle ale neohrožují náš život, i když mírné nevolnosti, křeče či zvracení vyvolat dokážou.

Houbaři ji často zaměňují za jedlou holubinku nazelenalou, nebo holubinku trávozelenou.

Houbaři ji často zaměňují za jedlou holubinku nazelenalou, nebo holubinku trávozelenou.

FOTO: Repro z knížky Zaměnitelné houby

Mohou v nás ovšem probudit agresi a u některých lidí i nečekané psychické reakce. Postižený člověk pak skončí třeba pod autem, aniž ví jak, případně skočí z okna a smrtelně se zraní.

Největší hrozba

Nejnebezpečnější jsou otravy, které se dlouho nijak neprojevují: 8 až 30 hodin. Jed při nich napadá ledviny a játra. Dochází také k metabolickému rozvratu činnosti organismu. Ve chvíli kdy se objeví úporné průjmy, bolesti hlavy, sucho v ústech, zástava močení, zežloutnutí kůže, bývá stav postiženého člověka vážný. Tehdy je bezpodmínečně nutný co nejrychlejší odvoz do nemocnice a zásah lékařů.

Obvykle jde o otravu muchomůrkou zelenou. Ročně zdolá kolem 20 lidí, zemřou přibližně čtyři z nich. „Záludné na této houbě je, že se často vyskytuje i v městských parcích,“ vysvětluje docent Klán. „Na rozdíl od nejjedovatějšího, ale vzácného pavučince plyšového, který najdeme jen asi na 20 lokalitách v republice.“

Diskutabilní těžké kovy

V minulosti se hodně diskutovalo o tom, že houby do sebe dokážou absorbovat víc těžkých kovů nebo radioaktivity než okolní rostliny - díky rozsáhlému podhoubí. Tento problém však byl trochu zveličený. Houby většinou nejíme tak často, aby šlo o nějaká množství ohrožující život nebo zdraví. A protože navíc obsahují hodně vlákniny, která rychle projde zažívacím traktem, takže tolik škodlivin se nenatráví, organismus nezatíží.

FOTO: fotobanka Profimedia

V každém případě je dobré nesbírat houby na bývalých skládkách a haldách, v blízkosti chemiček nebo u frekventovaných cest, kde je riziko kontaminace těmito kovy nebo dalšími problematickými látkami vyšší.