Termínem pálení žáhy se popisuje pocit pálení, které stoupá od žaludku ke krku, což je způsobeno průnikem žaludeční kyseliny nahoru do jícnu. Někdo to považuje za tzv. poloviční zvracení - poloviční proto, že ven z úst již žaludeční šťávy nejdou. Pálení žáhy a tzv. kyselá regurgitace (neboli návrat nestrávené potravy zpět do úst) jsou hlavními příznaky nemoci jménem refluxní choroba jícnu (GERD), která alespoň jednou za život postihne každého čtvrtého člověka.

GERD znamená, že se kyselý obsah žaludku vrací do jícnu a je mnohem vážnější než "běžné" pálení žáhy, které se v tomto případě objeví až dvakrát týdně v podobě velmi silné bolesti, která může teoreticky přejít i v dušnost, přetrvávající noční kašel a potíže s polykáním. Zde už je lékařské vyšetření opravdu nutné. Refluxní choroba jícnu, obzvláště když lidé kvůli ní trpí nespavostí, se může negativně podepsat i na psychice.

Mezi základní příznaky a zároveň negativní aspekty pálení žáhy patří bolestivý stoupavý pocit v hrudi, těžkosti při polykání, kyselá pachuť v ústech - a zároveň se často vyskytují problémy se spánkem či nutnost podstatně si upravit jídelníček.

V případě potíží je nutná změna životního stylu

Je-li k tomuto onemocnění člověk náchylný, je třeba si hlídat svůj životní styl, který skrývá nemalé množství rizikových faktorů, které mohou pálení žáhy způsobit. Jedná se o různé druhy potravin (cibule, česnek, čokoláda, máta peprná, alkohol, káva, čaj, šumivé nápoje a celkově pikantní, smažená či tučná jídla), stres, kouření, těhotenství, těsný oděv a nadváhu.

Doporučuje se také respektovat určité zásady jako např. nekouřit po jídle, sedět při jídle rovně, před a po jídle necvičit a především 2 až 3 hodiny před spánkem už žádné potraviny nekonzumovat. Pokud se první příznaky nečekaně dostaví, je vhodné se postavit (nebo zůstat stát) a někdy dokonce může situaci vyřešit pouhá sklenice vody.

Je samozřejmě možné změnit životní styl a obtíže se zmírní, ale často se jedná "jen" o vhodnou regulaci, nikoli o úplnou eliminaci všech příznaků.

Užitečné léky sloužící k výrazné regulaci této choroby a zasahující do celého problému na několika úrovních:

Antacida – neutralizují kyselost žaludečních šťáv (např. Anacid, Maalox)

Blokátory H2 receptorů – potlačují tvorbu žaludečních kyselin (např. Ranisan, Famosan)

Inhibitory protonové pumpy – také potlačují tvorbu kyselin (např. Helicid, Pantoloc Control)

Prokinetika – podporují pohyb trávicího systému správným směrem (např. Prepulsid)