Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému (CNS) postihující převážně mladé osoby (více ženy) mezi 20 a 40 lety. U nás se vyskytuje přibližně 15 tisíc takto postižených jedinců. Genetická náchylnost k jejímu propuknutí sice může hrát svou roli, ale nesporně pozitivním faktem je, že není dědičná - ani nakažlivá a délku života také příliš neovlivňuje.

Horší však je, že není známa její přesná příčina (pravděpodobné jsou již zmíněné genetické dispozice nebo i životní prostředí), není proto možné ji zcela vyléčit. Díky vědeckému pokroku lze pouze příznivě ovlivnit průběh nemoci. Pokud se s léčbou začne včas, lze předejít i neurologické invaliditě, ke které dochází u neléčených pacientů po 10 - 20 letech.

Zhoršení nervových funkcí

Nemoc začíná první klinickou událostí (tzv. atakem), což naneštěstí u velké většiny znamená, že se později RS projeví naplno. Mezi nejčastější prvotní i pozdější příznaky spadá mravenčení a snížení citlivosti, zvláště v rukou a nohou, poruchy koordinace pohybů nebo snížená pohyblivost.

Také jsou časté poruchy vidění, zánět očního nervu, špatná výslovnost a zadrhávání, neustálá únava či nižší schopnost udržet pozornost. Jedná se tedy o zhoršení nervových funkcí. To proto, že imunitní systém z důvodu nemoci napadá vlastní tkáně organismu, tzv. myelinové pochvy nervových vláken, která pak přestávají správným způsobem přenášet v nervovém systému signály.

"Léčebně jsou zatím k dispozici pouze léky protizánětlivé a tím spíše je nutno začít včas a rychle," upozorňuje doc. MUDr. Eva Havrdová.

Vyšetřovací metody zaznamenaly značný pokrok, proto je možné kupříkladu magnetickou rezonancí velmi přesně již v počínajícím stádiu určit diagnózu. Včasný zásah proti postupující RS může relativně snadno nevratnému poškození CNS zabránit a tím pádem i značně oddálit invaliditu, která je pro život vždy velkým problémem.

Účinná terapie je stále předmětem lékařského výzkumu

U některých pacientů se dosahuje jistého zlepšení změnou stravovacích zvyklostí, např. přidáním slunečnicového oleje. Ale povětšinou se lidem podávají protizánětlivé látky ve formě kortikoidů, imunosupresiv či minerálů.

Nejpodstatnější je, že Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) vydal již loni rozhodnutí, na jehož základě je od 1. května 2009 hrazena časná léčba RS lékem Betaferon, který se pacientům hned po prvních projevech RS nepodával, neboť nebylo ještě jisté, zda léčba hned po prvním zaznamenaném příznaku pacientům prospěje.

K potvrzení účinků došlo až díky studii vedené prof. Ludwigem Kapposem, přednostou neurologické kliniky v Basileji. Podle něj časné zahájení léčby Betaferonem vede k výrazné redukci rozvoje roztroušené sklerózy. A pokud u někoho došlo již k rozvoji klinicky definitivní roztroušené sklerózy (CDMS) - tedy u jediné skupiny lidí, které se Betaferon v minulosti podával, dokázal lék oddálit propuknutí této nebezpečné nemoci v průměru o více než dva roky.