V průměru na světě zemře v důsledku kouření jeden člověk každých šest vteřin. Tabák totiž zabije víc než pět miliónů lidí za rok. Je také zodpovědný za úmrtí jednoho dospělého z deseti. Až polovina současných kuřáků nakonec zemře na nemoci zaviněné tabákem.

Světový den bez tabáku

Na 31. květen připadá Světový den bez tabáku. Má pomoci přestat kouřit těm, kteří přestat chtějí, ale zatím se jim to nedaří. Takových kuřáků je podle odborníků asi sedmdesát procent.

Při příležitosti Světového dne bez tabáku se konají různé osvětové akce. Například v pražské Ústřední vojenské nemocnici se v pondělí představí Centrum pro závislé na tabáku, jež zahájilo činnost jako akreditované pracoviště letos v lednu. Zároveň bude tento den od 10 do 16 v atriu nemocnice otevřena poradna pro ty, kteří chtějí skoncovat s kouřením, a pro všechny, jež zajímají fakta o škodlivosti kouření.

Zájemci z řad kuřáků si budou moci nechat provést a vyhodnotit test nikotinové závislosti či změřit pomocí speciálního přístroje obsah oxidu uhelnatého ve výdechu. Poradna nabídne i odborné konzultace léčby závislosti na nikotinu a doporučí specializované pracoviště.

Mezi několika tisíci chemikáliemi tabákového kouře je skoro stovka těch, které můžou vyvolat rakovinu. Závislost na tabáku vyvolává nikotin. Při kouření cigarety způsobuje vyplavení dopaminu v mozku, což vyvolává příjemný pocit.

Kouření je v lecčems stejné jako heroin

Kouření tabáku zanechává podobný otisk v mozku jako braní heroinu. Tvrdí to primářka pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) Martina Vašáková. Doslova řekla, že "kouření tabáku jako drogy je přibližně stejné jako u heroinisty - zanechává ohromný otisk v mozkové tkáni". Podle ní je geneticky dané, jak se člověk dokáže se závislostí poprat.

Ihned a bez pomoci dokážou podle lékařů přestat kouřit nanejvýš dvě procenta kuřáků, ostatní by měli vyhledat specializovanou poradnu.  U většiny je léčba velmi zdlouhavá. Za vyléčeného kuřáka se pacient považuje po roce.

Při kouření se nikotin dostane do mozku, kde jsou receptory. Ty se otevřou a uvolňuje se dopamin, jenž způsobuje blaženost. Mozek si to pamatuje, baží po další cigaretě. Receptory se zmnožují. Kdo kouřit přestane, u něj se receptory jen uspí. Vícekrát přestat je těžší a těžší, vysvětlila vedoucí lékařka ambulance odvykání kouření FTN Zuzana Perná.

V Česku zemře kolem 50 lidí denně kvůli kouření

Na následky kouření umírá na světě pět miliónů lidí ročně. V roce 2020 to bude podle odhadu lékařů dvojnásobek. V rozvojových zemích začíná s kouřením polovina desetiletých dětí. V ČR umírá ročně zhruba 18 tisíc lidí v důsledku kouření, což je asi padesát lidí denně. "Kouří třetina národa, tedy necelé tři milióny Čechů," upozornila Vašáková.

Kouření způsobuje srdečně-cévní onemocnění, rakovinu či rozedmu plic i kožní onemocnění. Hodně kuřáků onemocní také cukrovkou. Kuřačky častěji trpí rakovinou močových cest. Tabákový kouř láme genetický kód a způsobuje předčasné biologické i kosmetické stárnutí organismu.

V Česku začínají kouřit děti zhruba v 9,5 roce. Přibližně 68 procent třináctiletých zkusilo cigaretu. Pokud kouří oba rodiče, je náchylnost ke kouření u dítěte dvoj až trojnásobná.

Pasivní kouření je velmi nebezpečné

Podobně velmi závažné dopady má i pasivní kouření. Perná uvedla případ dívky, která měla ve třinácti letech těžkou rozedmu plic a astma kvůli pasivnímu kouření. Oba její rodiče totiž doma kouřili čtyřicet cigaret denně. Přestože sama nekouřila, plíce má neodvratně poničené.

Poslední květnový den se slaví Světový den bez tabáku, následuje Den dětí - i to může být důvodem típnout cigaretu. Nyní je v Česku jedenatřicet center pro odvykání kouření. Jejich seznam je na www.slzt.cz.

Ve FTN je podle mluvčí nemocnice Martiny Štanclové největší plicní klinika v Česku, její poradna funguje již tři roky. Za tu dobu jí prošlo asi dvě stě kuřáků, po roce od první návštěvy z nich nekouří pětapadesát procent.