Přestože automaty na mléko v Česku vzbuzují řadu nedůvěry, řada států Evropy je v hojném počtu využívá již několik let. Nejen automaty na mléko totiž podléhají přísným normám. Kontroly se vztahují i na kvalitu krmiva, ustájení či samotný chov dojných krav.

Samozřejmě syrové mléko může obsahovat řadu mikroorganismů, a proto i samotní provozovatelé automatů doporučují mléko před konzumací nejprve tepelně upravit. Nemusí jít o klasické převaření, ale pasterizaci, při níž se mléko na velmi krátkou dobu ohřeje na 80°C, což způsobí z 97 % zničení choroboplodných zárodků, ale na rozdíl od převaření se výrazně nezmění kvalita mléka.

Možná máte pocit, že naprosto shodně se upravuje mléko i v mlékárnách, ale není tomu tak. Mléko v mlékárnách nejen projde pasterizací, ale také tzv. homogenizací, kdy se z mléka před balením nejprve odstraní tuk, který se následně v upravené formě a v menším množství do mléka vrací. Tím se mléko stává méně tučné, ale také hůře stravitelné a méně chutné.

Před čím odborníci varují

V posledních dnech se do médií dostala řada informací o škodlivosti čerstvého mléka z automatů. Většina těchto zpráv vychází z toho, že spotřebitelé mléko tepelně neupravují. V mléce tedy zůstává řada mikroorganismů, které se špatnou manipulací mohou velmi snadno přemnožit.

"Největší problém u konzumace čerstvého mléka je v tom, že organismus současné generace si již zcela odvykl tučnému mléku i přirozeným mikroorganismům, a proto mnoha lidem může způsobovat značné problémy. A to i v okamžiku, kdy se s čerstvým mlékem správně manipuluje. I z těchto důvodů je lepší mléko před konzumací pasterizovat," vysvětlila Novinkám ekofarmářka Ludmila Mužikovská ze společnosti Agrofyto Lidečko.

Mezi nejčastější bakterie, které mohou být obsažené v mléce patří Listeria,  Campylobacter Jejuni, Salmonella či Staphyloccocus aureus. Samozřejmě toto nebezpečí tu skutečně hrozí a nelze jej podceňovat. Proto je zapotřebí, aby lidé dodržovali doporučené postupy, jak s čerstvým mlékem nakládat a preventivně jej před přímou konzumací tepelně upravovat.

„Pít tepelně neošetřené mléko je nebezpečné zejména pro těhotné a kojící ženy, infekce se může totiž přenést na plod, respektive dítě. Matky by rozhodně syrové mléko neměly dávat dětem, a zbytečně je tak vystavovat komplikovaným onemocněním“, varuje MUDr. Antonie Bořkovcová, vedoucí Nemocniční hygieny z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jak správně s čerstvým mlékem manipulovat

 

V první řadě je velmi důležité, aby farmář dodržel první zásadu a mléko okamžitě po nadojení zchladil na požadované 4°C. Živé kultury se tak v mléce zklidní a látce laktenin, která chrání čerstvé mléko před škodlivými bakteriemi, se výrazně prodlouží účinnost.

"Laktenin patří mezi imunoglobuliny IgM a je považován za přirozenou antibakteriální látku působící proti streptokokům (Streptococcus pyogenes). Látku obsahuje čerstvé mléko okamžitě po nadojení, jeho působnost se pak prodlužuje okamžitým zchlazením. Působí inhibičně na mikroby, které se pak v mléce nemnoží. Jeho účinnost končí tepelným ošetřením," vysvětluje Libor Rokos, ze společnosti Toko Agro a.s.

Při teplotě 4 °C je mléko uchováno i v automatu a je důležité, aby si ho konzument natočil do čisté lahve, co nejrychleji mléko opět uložil v chlazeném prostoru a zkonzumoval ho do tří dnů.

V čerstvé podobě odborníci mléko pít nedoporučují. I podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta je před přímou konzumací nutné mléko tepelně upravit.

Mléko od krav z pastvin je plné živin. FOTO: Agrofyto Lidečko

Kvalitní mléko nejen z automatů

Velmi kvalitní mléko nyní naleznete nejen v samotných automatech, ale také v obchodech. Velký úspěch slaví například bio mléko Amálka, které je pasterizováno při velmi nízkých teplotách a navíc již dál není jinak upravováno a je tedy nehomogenizováno. Proto je i tučnější a na jeho povrchu se usazuje i smetana.

Skutečně čerstvé mléko je pak možné opět zakoupit přímo ve farmách a to ihned po nadojení. Tento způsob nákupu mléka je velmi oblíbený především v Rakousku a Švýcarsku, kde lidé upřednostňují bio kvalitu již několik desítek let.

"Komfort nákupu čerstvého bio mléka z ekofarem zvyšují i zmiňované automaty na mléko, jejichž služeb dnes již řada ekofarmářů využívá," dodává Ludmila Mužikovská.

Jeden litr mléka:
- zabezpečí potřebnou dávku vitaminu B 12, který je důležitý pro tvorbu červených krvinek a fungování nervového systému
- vitamínu A, důležitého pro ochranu sliznic a zvýšení odolnosti proti infekcím
- dále obsahuje vitaminy E, B1, B2, B6
- velmi bohatým zdrojem vápníku a fosforu, které jsou důležité nejen v raném vývoji člověka, ale i ve vyšším věku, protože preventivně působí proti osteoporóze
 - obsahuje i vitamin D, který zajišťuje využitelnost vápníku v těle.

 Bio mléko je skutečně zdravější

„Záleží-li vám na všem zdraví, pak konzumujte mléčné výrobky v biokvalitě,“ říká Dr. Ing. Josef Dlouhý, Prof.h.c. který se kvalitou a produkcí biosurovin zabýval dlouhodobě na Švédské univerzitě zemědělských věd v Uppsale.

Srovnávací studie například prokázaly, že oproti „běžnému“ mléku obsahuje biomléko až o 50 % více vitaminu E, až o 75 % více vitaminu A, dále až o 68 % vyšší podíl omega-3 polynenasycených mastných kyselin.

„Právě díky těmto vlastnostem představuje biomléko přirozený způsob, jak zvýšit příjem těchto nutričně žádoucích látek,“ dodává profesor Dlouhý.

Potvrzuje to i další výzkum, který byl prováděn univerzitou v Newcastlu za finančního přispění EU. Výsledky ukázaly, že konkrétně biomléko obsahuje o 60 až 80 % více nutričních látek v letních měsících a o 50 až 60 % více v zimních měsících v porovnání s mléky z konvenčních chovů.

V ekologickém systému hospodaření jsou totiž maximálně respektovány přirozené potřeby chovaných zvířat s důrazem na volné ustájení a pastvu, a to zejména u dojnic
a odchovu jalovic. Navíc biomléko je produkováno i bez nebezpečných pesticidů, s významným omezením aplikace antibiotik zvířatům.