Obecná rada jak se bránit alergiím neexistuje.  Docent Petr Čáp z oddělení alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce by však „doporučil všeobecně pro zdraví lehkou stravu a dostatek pohybu na čerstvém vzduchu." To samozřejmě nemusí být tak jednoduché splnit.

Podle Čápa se léčba alergií za poslední desítky let radikálně změnila. „V medicíně aktivně působím 25 let a mohu říci, že léčba alergií se změnila oproti době před několika desetiletími k nepoznání. Máme k dispozici léky s minimem nežádoucích účinků, užívané k pohodlí nemocných jen jednou denně s dobou působení až 24 hodin.

I ty nejkvalitnější včetně originálních jsou dnes již dostupné volně bez předpisu, což si myslím je velmi moderní a praktické. Kdokoliv z nás rád pomůže nemocným, ale pracovní dobu nelze vždy nafouknout, a poučený pacient tak má možnost si třeba v pylové sezóně pomoci velmi rychle a nezávisle na lékaři sám. Vždy tyto možnosti nebývaly a nebo nebyly tak kvalitní medikamenty k dispozici.“

Hledat první pomoc proti alergiím v lékárně už v dnešní době není problém. Volně prodejné jsou kapky do očí, nosu, ale hlavně antihistaminika ve formě tablet. Ta podle lékaře působí jak na oční spojivku, tak i na nosní sliznici. "Přednost bych osobně dal těm nejnovějším a originálním,“ říká.

Rizika léčby jsou minimální

Rizika léčby alergií jsou podle docenta Čápa minimální. „Některé léky mohou být mírně sedativní. Ale nežádoucí účinky starších generací antihistaminik jsou většinou u těch novějších preparátů překonány. Prostor pro alternativní řešení v oblasti alergií moc nevidím, protože klasická terapie farmakologická (lokální i celková) a případně imunomodulační - vakcínami s alergeny je velmi účinná," říká Čáp.

Za velký problém podle svých slov nepovažuje ani nadužívání antialergických preparátů. Vysvětlil, že řadu léků, které lékaři alergologové doporučují, Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil jako bezpečné i pro velmi malé děti.

Pro alergiky je nejúčinnější pravidelná léčba, která by se neměla podceňovat. Při jejím nedodržování se totiž může nález zkomplikovat a obtíže zvětšit. Např. neléčená alergická rýma se může vyvinout v průduškové astma.

„Časem se může přecitlivělost na jeden druh pylů rozšířit polyvalentně i na ostatní apod. Do jisté míry tomu můžeme zabránit např. vakcinací příčinným aeroalergenem (roztočovým nebo pylovým)," říká docent Čáp.

Někteří mladí lidé podle něj, žijí v mylné představě, že tím, že léky neužívají, organismus trénují v odolnosti proti alergizující škodlivině. "Tady je potřeba říci, že to je nesmysl. Včasná diagnóza podmiňuje včasnou léčbu. Ta je o to účinnější, pokud se s ní začne včas,“ vysvětluje Čáp.