"Plošný screening je celosvětově uznáván jako účinný nástroj včasného záchytu onemocnění a v konečném důsledku i snížení úmrtnosti až o 30 procent," vysvětluje iniciátor národního programu screeningu rakoviny prsu profesor Jan Daneš, s odkazem na renomované zahraniční studie.

Nejnovější dánská studie hodnotila data tří regionů v Dánsku, kde trval screening různě dlouho, zařazeny byly různé věkové kategorie žen. Vědecká studie přitom má porovnat shodné věkové skupiny z oblastí se screeningem a bez screeningu. Užitím chybné metodiky dospěli vědci podle Daneše ke zkresleným závěrům, že screening je neúčinný.

Připomněl, že v samotném Dánsku prokázala jiná studie z roku 2005 snížení úmrtnosti na rakovinu prsu o jednu čtvrtinu.

Světové studie přínos mamografu potvrzují

Mamografický screening doporučuje pracovní skupina Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny i Rada Evropy všem členským státům EU. Podle Americké operační skupiny pro prevenci by na pravidelný screening měly chodit všechny ženy od 50 do 74 let.

Česko má národní program screeningu rakoviny prsu od roku 2002 a přesnou evidenci případů. Například v roce 2006 bylo v ČR zjištěno 5917 nových onemocnění, 112 na 100 000 žen.

"Parametry českého programu jsou srovnatelné s předními světovými studiemi. V roce 2008 bylo v programu odhaleno 2128 zhoubných nádorů prsu, celé tři čtvrtiny, 1580, patří do nejméně pokročilé kategorie do dvou centimetrů. Je to výrazný posun k včasnému odhalení, který dává ženám velkou šanci úspěšně překonat toto zákeřné onemocnění," doplnil Daneš.

V ČR platí zdravotní pojišťovny preventivní mamografii jednou za dva roky ženám od 45 let, horní hranice není omezena. Ženám s vyšším rizikem ho hradí už od 40 let. Screeningová centra mají akreditaci ministerstva zdravotnictví. Problémem je menší účast žen a provádění screeningové mamografie i mimo akreditovaná centra na méně kvalitních přístrojích.