Jako stres můžeme vnímat vše co nějak výrazně zatěžuje naší psychiku. A nemusí jít vždy jen o situace, které jsou nám nepříjemné.

„Většina lidí si myslí, že stres je pouze to, co nás nějak sužuje a trápí. Například úmrtí v rodině nebo nějaká neřešitelná situace. Ale ono to tak úplně není. Stresovým faktorem může být i vysoká výhra v loterii, svatba v rodině nebo narození potomka. Tyto pozitivní stresové situace nazýváme eustres. Ve skutečnosti i ony ale mohou být tou poslední kapkou, kterou člověk po velké psychické zátěži neunese,“ vysvětluje psychiatr a ředitel psychiatrické léčebny v Bohnicích Martin Hollý.

Prvním stresem, který člověk prožívá, je samotný příchod na svět. „Tento stres organismus potřebuje k tomu, aby se rychleji adaptoval na okolní svět. Podobně to pak funguje i později v životě. Mnoho lidí dokáže právě v situaci, kdy jsou pod tíhou termínů a uzávěrek, odvést tu nejlepší práci.

Stejně to platí například i u sportovců, kdy napětí před důležitým závodem napomůže k dosažení toho nejlepšího výkonu. Ovšem pravda je i to, že stres každý vnímá jinak a je vůči němu i jinak odolný. To, co jednoho vybičuje, druhého může naprosto svázat,“ dodává psychiatr.

Co se děje v těle

Stres je stavem, který se nepodepisuje jen na naší psychice, ale výrazně ovlivňuje i fyzické pochody. „Dávno v minulosti člověku dokonce pomáhal přežít v náročných a vypjatých situacích, jako byl lov nebo souboj. Pokud se člověk dostane do vypjaté situace, je mobilizován celý organismus. Jako první reagují nadledviny, které začnou vylučovat hormony adrenalin a kortizol.

Adrenalin je právě to, co člověka nastartuje. Díky němu začne rychleji pracovat srdce, rozšíří se velké cévy, které zásobují životně důležité orgány, a mozek dostane signál, že se něco děje. V této fázi je tělo připraveno k útěku nebo k boji o přežití. Do dnešního dne se nám tyto projevy zachovaly v podobě silně bušícího srdce, zblednutí, potících se rukou a podobně,“ říká Martin Hollý.

Úlohou kortizolu je tělo chránit před zbytečným vyčerpáním bojem s nemocí. „Během zápasu o život bylo nutné, aby organismus nebyl sužován zbytečným výdejem energie při boji s nákazou. Kortizol tedy snižuje imunitní reakci těla.

To je třeba důvod,proč lidé v období, kdy prožívají dlouhodobý stres, nedokážou zvládnout běžné virové infekce. Tělo je prostě utlumené a potlačuje přirozené reakce, jako je zvýšení teploty. Výsledkem pak může být rozvoj závažnějšího onemocnění,“ dodává lékař.

Proč nám teď škodí

Důvodem toho, proč nám stres škodí, když šlo původně o jev, který lidem pomáhal přežít, je genetické naprogramování organismu, který vývojem nebyl přepnut do stavu, kdy by reagoval mírněji. „Organismus neustále reaguje na nenadálé situace podle starého scénáře a připravuje se na boj o život. Nová doba je ale v pohledu boje o přežití mnohem mírnější a nevyžaduje tak prudkou reakci. Kromě toho jsme i svazováni společenskými normami, kvůli nimž projevy stresu nenecháme volně proběhnout a dusíme je v sobě,“ říká ředitel.

V důsledku toho pak nedojde k patřičnému uvolnění napětí a energie a vznikají psychické i zdravotní potíže. „Ono by v podstatě stačilo, kdyby člověk v okamžiku, kdy je vystaven nějaké zátěži, mohl uvolnit napětí třeba tím, že vyběhne do schodů, nebo když by do něčeho mohl silně udeřit. Tím by vlastně došlo ke stavu, který by nahradil dřívější lov nebo souboj. Společenská pravidla ale žádají, aby se člověk ovládal. Všechny reakce, které tak proběhnou v organismu, jsou nevyužity a promítají se do jednotlivých tělesných orgánů,“ říká psychiatr. V důsledku toho pak vznikají žaludeční vředy, které způsobuje překyselení žaludku vyvolané zvýšeným vyplavením kortizolu. Stres je příčinou i vysokého krevního tlaku či depresí.

Neberte si to tak a bude vám lépe

Druhou možností, jak se se zátěžovou situací vyrovnat, je být nad věcí.

„Pokud člověk nemůže dát volný průchod svým emocím a nemůže tělu odpomoci od vzniklého tlaku pohybem, je možné přistoupit k druhé variantě. Tou je pozitivní myšlení. Jeho základem je to, že člověk začne mít rád sám sebe.

Pokud si člověk uvědomí, že nikdo není dokonalým jedincem, je na nejlepší cestě k tomu, aby snížil vznik rizikových situací. Místo toho, aby si říkal, že musí, začne si říkat, že může, a slovo nedokážu pak nahradí slovním spojením zkusím to a uvidím. Podobně to funguje i při náhlých vypjatých stavech,“ radí Martin Hollý.